Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




10. Základní ekonomické problémy

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (46,94 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

10. MO Základní ekonomické problémy –ekonomie – (iokonomie = dům, nomos = řídit) = vědní disciplína zkoumající nejobecnější souvislosti ekonomického života společnosti, využívání vzácných vstupů k výrobě ekonomických statků a rozdělování vyrobených statků mezi ekonomické subjekty s cílem uspokojení potřeb – předmětem zkoumání je ekonomika (specifická struktura vzájemných vztahů) –dva směry ekonomické teorie podle přístupu k ekonomickým problémům: 1. pozitivní ekonomie –> popisuje skutečný stav a chování ekonomiky bez dílčího hodnocení 2. normativní ekonomie –> hodnotí stav ekonomiky, jaká by ekonomika měla být –> posuzuje její vlastnosti (poskytuje normativní soudy), etické a sociální otázky v ekonomice –> navrhuje opatření ke zlepšení jejího fungování –rozdělení dle oblasti zaměření:1. mikroekonomie –> individuální chování dílčích subjektů ekonomiky a jejich vztahy (firmy) 2. makroekonomika –> globální ekonomické jevy –> analýza národní ekonomiky jako celku –> zabývá se vztahy mezi národními ekonomikami (souvislosti a vývojové tendence hospodářského růstu, nezaměstnanosti a inflace) –ekonomické teorie:1. merkantilismus –> orientace hlavně na obchod (zdroj bohatství) –> zastánce státních zásahů do fungování trhu 2. klasická škola – > 17. – 19. století –> prosazovala hospodářský liberalismus, nezasahování ze strany státu –> poprvé použit termín "neviditelná ruka trhu" –> Adam Smith, David Ricardo 3. neoklasická škola –> teorie celkové rovnováhy –> Alfred Marshall, Velfredo Pareto 4. keynesiánství –> potřeba aktivního působení státu –> snižování nezaměstnanosti, mírnění dopadů krize 5. monetarismus –> důraz na samoregulační funkce peněz v ekonomice –> Milton Friedman –ekonomické statky = výrobky; cokoliv, co je:1. užitečné –> musí uspokojovat nějakou aktuální potřebu, aby byl člověk motivován ho získat 2. vzácné –> k výši jeho potřeby je ho nedostatečné množství –> je dostupný pouze po určité námaze –potřeba = pociťovaný nedostatek, uspokojujeme pomocí statků a služeb, čímž je spotřebováváme –rozdělení:1. potřeby hmotné –> jídlo, bydlení, oblečení 2. potřeby nehmotné –> přátelství, svoboda, kulturní zážitek – služby = část potřeb – druh statku, který nemá materializovanou podobu (nehmotné, neviditelní, nesledovatelné a nezkazitelné ekonomické statky) –rozdělení:1. věcné –> obnova hmotných statků 2. osobní –>zaměřeny na člověka –druhy statků:1. statky hmotné –> jídlo, byt, oblečení 2. statky nehmotné –> dovednosti, znalosti, duchovní výtvory 3. statky volné –> nemusíme za ně poskytnout nějakou protihodnotu –> např. vzduch, déšť 4. statky ekonomické/vzácné –> pro získání potřeba úsilí –> nejsou k dispozici volně v přírodě –zákon vzácnosti = co nemůžeme mít kdykoliv a v jakémkoliv množství je vzácné; musíme s tím zacházet ekonomicky (tzn. rozumně nakládat, efektivně využívat, šetřit s tím) –zákon ekonomie času= musíme šetřit – časová kapacita lidstva se zvětšuje (prodlužování délky života; lidstvo se snaží zvyšovat produktivitu práce, aby stejných výsledků dosáhli co nejrychleji) –výroba– přeměna statků (vstupů) na statky nebo na statky jiné (výstupy) – základní a určující podmínka života lidské společnosti – dochází ke specializaci, dělbě práce a kooperaci (= spolupráci) – dělba práce = umožňuje specializaci na výrobu určitých statků a tím dosažení lepší efektivity – máme zájem o co nejvyšší efektivitu (produktivitu) využití výrobních faktorů (chceme co nejvíc statků) –absolutní výhoda= každý subjekt se má specializovat na to, v čem dosahuje lepších výsledků než ostatní –výrobní faktory = vstupy (ekonomické zdroje) –rozdělení:1. primární –> nejsou výsledkem předchozí výroby –> např. práce, půda 2. sekundární –> výsledkem předchozí výroby –> kapitál –práce– cílevědomá lidská činnosti – má formu odpracovaných hodin při výrobě statků nebo služeb – odměnou za práci je mzda – fyzická, duševní, jednoduchá, složitá, mechanická, tvořící... –půda– zemědělsky i k těžbě využívaná půda, pozemky k zástavbě – základní výrobní faktor v zemědělství a stavebnictví – přírodní zdroje (písek, vápenec, sůl, voda, ruda aj.) jsou výrobními faktory v celé řadě odvětví – důchodem vlastníka půdy je pozemková renta (cena placená za používání půdy) –kapitál– statky, které nebyly hned spotřebovány a slouží k další výrobě – hlavními prvky kapitálu jsou budovy, zásoby, silnice, železnice aj – oceňován obvykle penězi, odměnou za využití je úrok nebo zisk –spotřeba = konečné užití statků k uspokojení potřeb –rozdělení:1. soukromá –> spotřeba jednotlivců, domácností a firem 2. veřejná –> spotřeba s činností státu, nebo se zabezpečením určitých služeb občanů (policie, armáda) –ekonomické systémy– 3 základní ekonomické otázky:1. Co a kolik vyrábět? –> jaké statky se mají vyrábět a v jakém množství (statek = výrobek) 2. Jak vyrábět? –> jak budou statky vyráběny, kdo je bude vyrábět, z jakých zdrojů, pomocí čeho 3. Pro koho vyrábět? –> pro koho se budou vyrábět, podle čeho se statky rozdělí –rozdělení:1. zvykový –> historicky nejstarší –> založeno na tradicích a zvycích a dělbě práce uvnitř malé skupiny –> fungují tzv. barterové obchody (výměnné) – obchodování bez peněz –> dnes pouze u některých primitivních národů (v čele náčelník a rada starších - rozhodují) 2. centrálně plánovaný (příkazový) –> řízení celého ekonomického života vládou pomocí centrálního plánu –> úzká skupina rozhoduje o výrobě a rozdělení –> bývalé socialistické státy (převažovalo státní vlastnictví a monopolní postavení výrobců) –> v případě přírodních katastrof či válek schopen rychle mobilizovat zdroje 3. tržní –> vše se řídí výhradně trhem, bez zásahu vlády –> podporuje soukromé vlastnictví –> abstraktní - vláda vždy alespoň v minimální míře do ekonomiky zasahuje –> nejvíce se této situaci blížil kapitalismus volné soutěže 19. století 4. smíšený –> převládající uspořádání ekonomik vyspělých zemí –> tržní systém doplněný o zásahy vlády (tzv. hospodářská politika) tam, kde samotný tržní systém neposkytuje uspokojivé výsledky (např. stanovení min. mzdy, dan

Témata, do kterých materiál patří