Daňová soustava

Přímé daně = platí se v závislosti na výši příjmů či

majetku daňového poplatníka, platí se správci daně

tj. FÚ – známe poplatníka, tj. jméno, příjmení, datum

narození, bydliště.

Nepřímé daně = jsou zahrnuty v ceně zboží nebo služby

tj. zatěžují obyvatelstvo, ale do SR je odvádí prodejce.

Reálná daň = základ daně je vymezen nějakou realitou

– skutečností, která existuje bez ohledu na důchod
poplatníka, tj. i v případě že poplatník vykáže

ztrátu daň platí např. daň z nemovitých věcí.

Daně jsou významnou součástí státních příjmů, část je příjmem rozpočtu měst a obcí.

Daňová soustava se rozlišuje na tyto dvě základní skupiny:

Daně přímé

Z příjmů

Fyzických osob (FO)

Právnických osob (PO)

Majetkové

Z nemovitých věcí

Silniční

Z nabytí nemovitých věcí

Daně nepřímé

Daň z přidané hodnoty (DPH)

Spotřební daně (SD):

z piva, z lihu, z vína, z tabákových výrobků, z minerálních olejů.

Energetické daně.

Přímé daně jsou konkrétním zdaněním příjmů nebo majetku poplatníka. Jsou odváděny finančním úřadům na základě daňového přiznání poplatníka.

Nepřímé daně jsou zdaněním prodeje zboží nebo služeb a odvádí je a přiznává finančním úřadům plátce těchto daní (prodávající). Tato daň je v podstatě vybírána od kupujícího, který nepodává žádné daňové přiznání a ani si při nákupu zboží nebo služby nemusí uvědomit, že nějakou daň platí.

Základní pojmy

Poplatník – ten, komu daň snižuje prostředky užívání, nese tzv. daňové břemeno (je zdaňován).

Plátce – ten, kdo daň vybírá od poplatníků a pak ji odvádí do státního rozpočtu.

Plátce a poplatník může být:

1. jedna osoba – např. pan Novák platí daň z nemovitých věcí, je současně poplatník i plátce,

2. dvě různé osoby – např. pan Novák má uzavřen pracovní poměr s firmou Brisk, a. s., a platí daň z příjmu ze závislé činnosti, poplatníkem je pan Novák – daň mu snižuje jeho příjem a plátcem je firma Brisk, která provede platbu finančnímu úřadu.

Předmět daně – udává, co se zdaňuje (co je předmětem zdanění).

Zdaňovat se mohou: a) příjmy – daň z příjmů fyzických osob a právnických osob,

b) majetek – daň z nemovitých věcí, silniční daň,

c) spotřeba – spotřební daň (např. z vína nebo piva).

Základ daně – částka, z níž se vychází při výpočtech daně (z čeho daň počítáme).

Může být stanoven: a) v peněžních jednotkách,

b) v naturálních jednotkách (u spotřební daně).

Sazba daně – způsob, podle kterého se stanoví daňová povinnost:

a) procentní – jednotná např. daň z příjmů PO 19 %,

- diferencovaná např. DPH 21 %, 15 %, 10 %,

b) pevná sazba – např. za m2 zastavěné plochy.

Příjemce daně – státní rozpočet nebo obecní rozpočet.

Přímé daně

• platí se v závislosti na výši příjmů či majetku daňového poplatníka, platí se správci daně, tj. FÚ, – známe poplatníka, tj. jméno, příjmení, datum narození, bydliště,

  1. důchodové daně = daně z příjmů (srážková, FO a PO),

  2. majetkové daně = daň z nemovitých věcí (daň z pozemků, staveb a jednotek),

     • daň silniční.