Hospodářská politika

a) mezi mocí zákonodárnou a výkonnou

b) mezi různými správními úrovněmi státu

c) mezi orgány státní správy a jinými nositeli HP (např. mezi ministerstvem

financí a centrální bankou)

Řešení této problematiky je součástí celkového a ústavně právního uspořádání státu a je vyjádřením určité konstelace konsensu politických sil v zemi. Soubor těchto institucí je možno obecně rozdělit do těchto tří skupin:

1) Do první skupiny (tzv. decizní sféra) se řadí „nejvyšší subjekt“ HP, tj.

stát, ovšem ve své rozložené podobě na jednotlivé složky státní správy a

moci. Jde o skupinu v jejichž výlučné kompetenci je přijímat rozhodnutí.

Jejich ze zákona daná pravomoc jim umožňuje rozhodnutí nejen vykonávat,

ale také prosazovat. Stát jako nositel HP je spojením více subjektů s

možností aktivně zasahovat do HP. Řadíme mezi ně:

- Parlament )legislativní složka), který stanoví dlouhodobě platná základní

pravidla fungování ekonom. mechanismu (právní úprava vlastnických vztahů,

podmínek podnikání, pracovní a sociální zákonodárství apod.) a rozpočtové

vymezení výkonné vládní moci (státní rozpočet, daňová soustava aj.)

- Vládu, která je exekutivou parlamentu a je vrcholným koordinátorem a

nejdůležitějším nositelem HP. Formuluje a kvantifikuje hospodářské cíle,

a je v první řadě nejvyšší institucí při řízení a utváření hospodářsko-

politických podmínek nutných a potřebných pro splnění cílů. Vláda musí

spolupracovat s ostatními institucemi tak, aby se předešlo hospodářské a

politické destabilizaci společnosti.

- Další instituce, jako např. centrální banku, státní úřady, instituce

vytvářející tržní prostředí a dohlížející na jeho kvalitu, soudní

instituce, výzkumné, expertní a poradenské instituce a organizace apod.

Vztah mezi legislativou a exekutivou působí rozhodujícím způsobem na postavení politických stran a ovlivňuje i možnosti účasti mimoparlamentních skupin a institucí na hospodářsko-politickém rozhodování. Jde tu o otázku, které má mimořádný význam pro pronikání do reálných mechanismů i provádění zásahů státu do ekonomiky.

2) Druhou (zvláštní( skupinou nositelů, resp. subjektů činných v HP tvoří

instituce protivážných sil (tzv. nositelé vlivu - vlivová sféra). Sem

patří velké podniky, politické strany a odbory, vědecké instituce, tisk,

různé lobby aj. Ty sice nepatří k formální organizaci HP, ale svým

reálným společenským postavením buď přímo nebo nepřímo ovlivňují tvorbu

a výkon HP institucemi vytvořenými na základě formální organizace státu

(ústava a na ni navazující zákonodárná úprava). Do této skupiny dále

řadíme různé zájmové svazy, zejména hospodářské svazy. Někdy se také

rozlišují sociální partneři. Zatímco hospodářské svazy bývají pouze

subjekty soukromoprávní povahy, jsou sociální partneři vybaveni i