Monetární politika

Výdaje

U tohoto nástroje se zaměříme na vládní nákupy a transferové platby

Změna výše vládních nákupů

Vládní nákupy G jsou součástí agregátní poptávky stejně jako spotřební výdaje. Růst vládních nákupů opět stimuluje agregátní poptávku. Růst vládních nákupů může mít podobu nákupu výzbroje pro armádu, výstavby infrastruktury apod.

Změna výše a struktury transferových plateb

Transferové platby jsou jednosměrné platby. Jsou příjmem domácností, které následně rozhodnou, za co je utratí. Zahrnou je tak do svého disponibilního důchodu. Pokud rostou transferové platby domácnostem, roste disponibilní důchod domácností a rostou tak spotřební výdaje, které stimulují agregátní poptávku.

Vestavěné stabilizátory

Vestavěné stabilizátory jsou zakotveny například v zákoně. V době expanze totiž brzdí rychlý růst ekonomiky, v době recese tlumí její propad

Do kategorie vestavěných stabilizátorů řadíme:

• Progresivní zdanění důchodů. Při progresivním zdanění důchodů jsou důchody domácností rozděleny do pásem a každé z těchto pásem je daněno jinou sazbou daně. Nejnižší pásmo je daněno nejnižší sazbou daně, nejvyšší pásmo pak sazbou nejvyšší. Neznamená to tedy, že by při vyšším výdělku byl celý důchod daněn vyšší sazbou. Pouze ta jeho část, která převyšuje předchozí pásmo. V době expanze ekonomiky rostou příjmy domácností, ty pak spadají do vyšší míry zdanění a růst disponibilního důchodu se tak zpomaluje. V době recese se příjmy snižují, spadají tak do nižších daňových pásem a pokles disponibilního důchodu se tak zmírňuje.

• Podpory v nezaměstnanosti. Podpory v nezaměstnanosti pomáhají tlumit důsledky recese, kdy lidé přicházejí o práci. Díky podporám v nezaměstnanosti se neocitnou zcela bez prostředků. Nedochází proto k tak velkému poklesu spotřebních výdajů domácností.

• Státní výkup zemědělských přebytků

• Subvence k cenám zemědělské produkce

Diskreční opatření

Jedná se o jednorázová opatření. Pro každé z těchto opatření je nutné samostatné rozhodnutí vlády. Ta se rozhoduje dle konkrétní situace. Do této kategorie řadíme např.:

• Výstavbu dálnice

• Financování krátkodobých pracovních míst (veřejně prospěšné práce, společensky účelná místa)

• Změnu daňových sazeb

Efekt vytěsňování

Efekt vytěsnění spočívá v tom, že růst vládních nákupů se projeví na peněžním trhu v podobě růstu poptávky po penězích, a tedy i růstu úrokové míry. Na to reagují výdaje citlivé na úrokovou míru – investice, spotřeba a dochází k jejich poklesu. Růst AD není tak velký jako je růst vládních nákupů, dochází k protichůdnému efektu. Mění se struktura AD – rostou vládní nákupy G, klesají investice I. Intenzita vytěsňovacího efektu závisí na

• Velikosti změny úrokové míry

• Citlivosti výdajů (investic, spotřeby) na změnu úrokové míry

• Případné monetární expanzi, která snižuje úrokovou míru a zesiluje účinek fiskální expanze

• Citlivosti poptávky po penězích MD na úrokovou míru (sklon MD)