Obchodní podniky a jejich činnost

3. Skladování zboží

4. Prodej zboží

Majitelé obchodů se snaží připoutat zákazníka ke své prodejně. Zařizují se v jednotném stylu, aby je zákazník snadno rozlišil. Zákazníci dostávají věrnostní kartičky spojené s určitými výhodami – např. nákupy se slevou. Také rozesílají letáky či časopisy propagující jednotlivé zboží a často obsahují poukázky na slevy. Obchodní centra pořádají koncerty, módní přehlídky či dětská odpoledne.

Prodej probíhá ve 4 fázích:

1. příprava zboží k prodeji – označení cenami, krájení

2. vystavení a nabízení zboží – znalost psychologie zákazníka

• orientace na pravou stranu (novinky vpravo, pravidelně kupované vlevo)

• novinky a dražší zboží v zorném poli zákazníků ve výši očí, levnější co nejníže

• cenově výhodné zboží do koutů a méně frekventovaných tras

• denně kupované zboží co nejdále od vchodu (než se k nim zákazník dostane, nakoupí i to, co nechtěl)

• atraktivní zboží rozptýlit po celé prodejně

• méně prodejné zboží nedoplňovat – zákazník pak nabude dojmu, že je o zboží zájem

• pravidelně se mění rozmístění základních potravin

1. obsluha zákazníka – způsob obsluhy je dán formou prodeje a odbornou znalostí personálu

2. výdej zboží – v prodejně či ze skladu

• Stanovení ceny v obchodě

Výnosy obchodních podniků tvoří tzv. obchodní marže (obchodní rozpětí či přirážka obchodu), která je rozdílem mezi prodejní a nákupní cenou. Obchodní marže musí uhradit vlastní náklady obchodu (nájem, sklady, elektřina, mzdy, reklama ...) a vytvořit přiměřený zisk, jinak obchodní podnik nemůže dlouhodobě úspěšně hospodařit.

Obchodní marži lze stanovit:

1. procentní přirážkou k nákupní ceně

2. procentní srážkou z doporučené prodejní ceny

3. pevnou částkou na jednotku zboží nebo výkonu

• Ochrana spotřebitele

Občan jako spotřebitel je chráněn zákonem na ochranu spotřebitele, který stanoví podmínky podnikání, povinnosti při prodeji a práva spotřebitelů:

1. právo na bezpečnost - prodávané zboží nesmí být nebezpečné nebo život ohrožující, musí splňovat platné normy, prodejce musí zajistit hygienické podmínky prodeje

2. právo na informovanost- informace o výrobku (vlastnosti, způsob používání a udržování, nebezpečí při použití výrobku) - viditelné a srozumitelné označení (uvedení ceny, vlastností, technických parametrů, hmotnosti, data spotřeby) - informace o podmínkách reklamace (upraveno občanským zákoníkem)

Nejvýznamnějším kontrolním orgánem obchodní činnosti je Česká obchodní inspekce (ČOI), odborným orgánem je pak Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Kromě státních orgánů u nás působí Občanské sdružení na ochranu spotřebitele.