Emise elektronů, elektronky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
m…hmota elektronu
v…rychlost elektronu
h…plankova konstanta
ϕf …fotoelektrická výstupní práce (práce výstupní energie, která musí být udělena částici, aby opustila vazbu v krystalové mříži. Udává se v eV . Také se používá termín výstupní potenciál.
Z něho se odvozuje mezní kmitočet záření pro vznik světelné emise. Je to kmitočet ν0, při němž má emitovaný fotoelektron nulovou kinetickou energii : , řádová hodnota mezního kmitočtu záření je 1014C/S.
Sekundární emise
Sekundární emise nastává, dopadají-li elektrony nebo jiné částice vhodnou rychlostí na povrch materiálu. Nárazem těchto částic, které tvoří tzv. Primární proud jsou z povrchu atomů vyráženy elektrony. Některé z nich mají složku rychlosti směřující ven z materiálu a jsou emitovány. Tvoří sekundární proud. množství emitovaných elektronů závisí na rychlosti a úhlu dopadajících částic. Ke vzniku sekundární emise z kovů je potřeba urychlovací napětí kolem 10V. Maxima dosahuje sekundární emise asi při 500V Při vyšších rychlostech pronikají primární elektrony již tak hluboko do materiálu , že elektrony uvolněné z atomů nemohou již být emitovány a sekundární emise mizí.
K vlastní emisi dochází působením silných elektrických polí , které odtrhávají z povrchu materiálu elektrony. Emisní proud je úměrný druhé mocnině intenzity elektrického pole . Vzrůst vlastní emise zpravidla předchází před porušení elektrické pevnosti prostředí.
Charakteristické hodnoty elektronek
Vlastnosti elektronek se vyjadřují podle jejich charakteristických hodnot, které lze stanovit z převodových a anodových charakteristik. Jsou to strmost S, průnik D nebo zesilovací činitel a vnitřní odpor Ri. Zajímá nás především přímá část charakteristiky, kde jsou tyto hodnoty poměrně stálé.
Strmost S - udává o kolik miliampérmetrů se změní anodový proud, změní – li se napětí na mřížce o jeden volt.
Velká strmost elektronky je její předností. Znamená to, že poměrně malá změna mřížkového napětí vyvolá velkou změnu anodového proudu. Této vlastnosti se využívá u zesilovačů.
Vnitřní odpor elektronky je odpor, který představuje elektronka pro střídavou složku anodového proudu. Je definován jako poměr změny anodového proudu při určité změně napětí .
Strmost S určuje řídící účinek samotné mřížky.
Zesilovací činitel napětí je poměr napětí dvou elektrod při stálém proudu elektrody.
např. pro triodu :
Průnik je převrácená hodnota zesilovacího činitele napětí (vyjadřuje pronikání vlivu anodou mřížkou).
Je zřejmé, že charakteristické hodnoty elektronky jsou závislé především na konstrukci elektronky. Strmost závisí na vzdálenosti mezi mřížkou a katodou. Jsou-li tyto elektrody blízko sebe, může mřížka malým napětím ovládat velký proud, tedy strmost je veliká.