Emise elektronů, elektronky

Popsaným způsobem pracuje katoda ve všech elektronkách. Nejjednodušší elektronka, dioda, je tvořena katodou a anodou, které jsou umístěny ve vyčerpané baňce. Anodová charakteristika diody je na obr. 149. Všimněme si, že je.li na anodě záporné napětí, nevede dioda proud. Proto se používala jako usměrňovač. Dnes se vakuové diody nepoužívají. Diody se využívají pro usměrnění střídavého proudu, a to jak nízkofrekvenčního, tak i vysokofrekvenčního. Využívá se přitom vlastností diody, že elektrony jsou přitahovány pouze kladnou anodou. Je-li na anodě záporné napětí proti katodě, elektrony jsou jím odpuzovány a anodový proud neteče.

Trioda

Vložením mřížky mezi katodu a anodu vznikla nová elektronka trioda, která je základem pro ostatní více mřížkové elektronky.

Mřížka je provedena jako šroubovice z molybdenového drátu, ovinutá v určité vzdálenosti kolem katody.

Schematické značení triody je patrné z obrázku.

Mřížka je katodě blíže než anoda, proto musí mít přirozeně napětí mřížky proti katodě větší vliv na anodový proud než anodové napětí. Anoda má kladné napětí (proti katodě), mřížce je možné dát různě veliké kladné nebo záporné napětí.

Dejme tomu, že mřížka je kladná. Silně přitahuje elektrony, které dostanou velikou rychlost a prolétnou mezerami mřížky na anodu. Anodový proud se podstatně zvětší. Malá část elektronů se zachytí též na mřížce a vrátí se vnějším obvodem (mřížkový proud). Má-li mřížka poměrně veliké kladné napětí, přitahuje mnoho elektronů a anodový proud klesá. Velikost mřížkového proudu je omezen konstrukcí.

V případě, že je mřížka záporná, jsou elektrony odpuzovány a jenom některé se dostanou na anodu. Anodový proud je malý. Při určitém záporném napětí neprojdou ani nejrychlejší elektrony a anodový proud zcela zanikne. Při záporné mřížce neprochází ani mřížkový proud. Z výkladu je patrné, že změna mřížkového napětí má za následek změnu anodového proudu.

Pro posouzení vlastní triody se uvádějí její převodové a anodové charakteristiky.

Převodová charakteristika je graficky vyjádřená závislostí anodového proudu na mřížkovém napětí /předpětí) při určitém stálém anodovém napětí.

Anodová charakteristika znázorňuje závislost anodového proudu na anodovém napětí při určitém stálém napětí mřížky. V jednom grafu se vždy kreslí několik křivek pro různá napětí. Používají se při výpočtu různých zařízení jako např. zesilovačů apod.

TETRODA

Trioda je základním typem elektronek, používá se však v omezené míře pro určité nedostatky. Její nepříjemnou vlastností pro zesilovače je velká kapacita mezi mřížkou a anodou. Touto kapacitou se přenáší z anodového obvodu do mřížkového část energie a elektronka se při větších zesíleních může sama rozkmitat. Tato závada je odstraněna vložením druhé mřížky G2, zvané stínicí, která je pro střídavý proud vždy spojena přes kondenzátor Cg2 s katodou. Vznikne tak elektronka se čtyřmi elektrodami – tetroda.