Spínací vícevrstvé součástky - Diak, Tyristor, Triak

Pokud chceme sepnout tyristor již při nižším napětí než UB0, musíme přivést do oblasti uzavřeného přechodu J2 volné nosiče náboje (proudem do G). Elektrostatické pole je využije k vytrhávání nosičů náboje z vazeb a dojde až k sepnutí tyristoru. Velikostí proudu Ig můžeme řídit velikost spínacího napětí UB. Pokud IG = IGT přechází tyristor plynule do sepnutí a jestliže IG>= IGT nevzniká blokovací stav tzn. Tyristor se chová jako usměrňovací dioda.

Důležité je, že k udržení vzniklé ionizace krystalové mřížky postačí průchod anodového proudu většího než tzv. přídržný proud IH. Proud IG může zaniknout. Proto je možné uvést tyristor do trvale sepnutého stavu pouze krátkým impulsem IG.

Velikost spínacího napětí závisí také na rychlosti, kterou roste napětí mezi anodou a katodou. Jedná se o tzv. kritickou strmost růstu anodového napětí.(1 až 100 V/μs)

K zablokování tyristoru může dojít buď snížením proudu IF na menší než IF nebo odsátím volných elektronů z J2 velkým záporným impulsem. Pro obnovení blokovací činnosti je potřeba čas který označujeme toff (běžně 10ky μs).

Použití tyristoru: jako řízený spínač v obvodech střídavých proudů technických frekvencí. Tyristor je možné použít pouze na kladné půlvlny střídavého proudu.

Triak

Je to obousměrná, spínací , pětivrstvá nesymetrická součástka.

Triak můžeme použít pro regulaci proudu procházejícího v kladné i záporné půlvlně. Chování je podobné jako dva tyristory zapojené antiparalelně ( každý spíná jednu půlvlnu napětí ). Jde o symetrický spínací prvek. Napětí UA1A2, při kterém se triak sepne je možné měnit velikostí proudu IG, protékajícího obvodem G-A2. K sepnutí dochází při kladné i záporném napětí UA1A2. Přitom záleží pouze na velikosti řídícího proudu, nikoli na jeho smyslu.

Při zapojení triaku se nesmí zaměnit obě anody A1 a A2, ač se podle nákresu vidět, že jde o symetrický řízený spínač. Mohlo by dojít ke zničení triaku.