23. Filozofie 19. století

–> marxisté již měli jasnou převahu

–> vliv – na většině kontinentu prosadili 1. květen jako Svátek práce a

8. březen jako Mezinárodní den žen

3. třetí internacionála = Kominterna – 1919

–> komunistická internacionála

– leninismus – označení pro formu komunismu prosazovanou Vladimirem Ilječem Leninem

– klade důraz na diktaturu proletariátu, permanentní komunistickou revoluci a

boj proti kapitalismu a imperialismu

– marxismus-leninismus – doktrína spojující myšlenky Marxe a Lenina

– termín prosazovaný Josifem Stalinem

– získal charakter světového názoru a stal se učením

ospravedlňujícím vládu jedné strany

– v socialistických zemích sovětského typu povýšen na státní

ideologii

– neomarxismus – 20. století

– navazuje na učení Karla Marxe – zabývá se problémem odcizení člověka

v moderní době

– silný vliv na levicové intelektuály a na levicově orientovanou mládež

rozšířili tradiční marxisticko-leninské schéma o:

1. hlubší analýzu člověka jako svobodné osoby

2. kritiku gigantických technologií

3. kritiku konzumní společnosti

– představitelé: Herbert Marcuse, Erich Fromm, Adam Schaff, Egon Bondy,

Karel Kosík

Pozitivismus

– směr opírající se o data, fakta, která jde verifikovat

– snaží se omezit vědecké poznání na pouhý popis faktů – to, co je nám jednoznačně dáno ze

zkušenosti

– fungující v rámci scientismu (= směr upřednostňující vědu – vše se od ní odvíjí, věda je

všemocná)

– nepracuje se slovíčky jako „kdyby…“

– zabývá se výhradně tím, co je společensky užitečné

– v českých zemích označován za národní filozofii do roku 1945

– August Comte – 1798 – 1857

– francouzský matematik, společenský reformátor, originální myslitel

– zakladatel pozitivismu – zdůrazňoval, že vědění má být pozitivní = věcné,

určité, prokazatelné, objektivní

– zakladatel sociologie = vědy o společnosti (40. léta 19. století)

– chtěl vytvořit vědu na základě přírodních faktů

– nadřazoval zkušenost nad rozum

– 3 etapy vývoje lidské společnosti: 1. teologické

–> do 1300

–> vliv náboženství

2. metafyzické období

–> 1300 – 1800

–> za skutečnost je považována

abstrakce (problém času,

prostoru, hmota, příroda…)

–> člověk chybuje, ale stále méně

3. pozitivní

–> věda a výsledky

–> porovnávání sociálního a

fyzikálního světa a odkrývání

zákonů, které je řídí

– sociální statika – studuje podmínky existence společnosti

– dění ve společnosti, vztahy a procesy

– sociální dynamika – zkoumá vývoj (pohyb) a změny ve společnosti

– altruismus (altruistické chování) – Comtův termín

– např. mateřská láska

– konání dobra, aniž bychom žádali

protislužbu

– náboženský ateismus – náboženství bez Boha

– lidé by měli věřit, ale v někoho, komu věří, vzhlíží