23. Filozofie 19. století

k němu

– dílo: Kurz pozitivní filozofie

Systém pozitivní politiky

– Herbert Spencer – 1820 – 1903

– spoluzakladatel pozitivismu

– představitel evolucionismu – názor, že společnost by se měla měnit

pomalu (pomocí reforem = reformismus)

– zdůrazňuje přirozený vývoj

– opak Marxovy revoluce

– vychází z Darwinových evolučních myšlenek – sociální darwinismus = ve

společnosti se uplatní jen ti nejúspěšnější

– představitel organicismu – společnost je přirovnávána k lidskému tělu

– když fungují jednotlivé organizace a

instituce, je společnost zdravá

– dílo: Teorie populace

Vývojová hypotéza

– John Stuart Mill – 1806 – 1873

– představitel utilitarismu = jde pouze o užitek

– egoistický

– sociální = ve vládě, užitek pro lidi

– pozitivista

– Ernst Mach – 1838 – 1916

– narozen v Chrlicích na Moravě

– empiriokriticismus = zaměřuje se na analýzu poznání (gnoseologie)

– novopozitivismus – filozofický směr, který vznikl na počátku 20. století

– klade si za úkol řešit vztah filosofie a vědy v otázce relevance výpovědi

o světě

– navazuje na empiriokriticismus a logický atomismus (filosofický názor

na povahu jazyka a světa)

– základními prvky jsou racionalismus a scientismus (formální logika a

matematika, nezpochybnitelné deduktivní odvozování)