Česká filosofie

Naše nynější krize

Moderní člověk a náboženství

Otázka sociální

Základové konkrétní logiky

Třídění a soustava věd

EMANUEL RÁDL (1873-1942)

• biolog a filosof

• zastánce Masarykovy filosofie kritického realismu; odpůrce pozitivismu

• radikální názory na vědeckou poctivost, sociální spravedlnost, lidskou svobodu – stál v opozici veřejnému mínění

• po roce 1918 cítil velkou odpovědnost za další vývoj demokratického státu a jako vědec a filosof ji projevoval zejména kritickou veřejnou činností

• dlouhodobě spolupracoval hlavně s evangelickým teologem J. L. Hromádkou

• publikoval desítky brožur a článků na aktuální společenská témata sociální a národnostní spravedlnosti, pojetí demokracie, proti rasovým teoriím a antisemitismu a na obranu západního pojetí lidské svobody

• věnoval se mu mimo jiné J. Patočka – označil jej jako „Dona Quijote české filosofie“

• Dílo: Romantická věda – kritizuje soudobé vědecké myšlení, zejména německou přírodní filosofii, a vytýká jí, že se vyhýbá zaujímání osobních postojů a vůbec otázkám pravdy a mravnosti

• Válka Čechů s Němci – kritizuje moderní nacionalismus jak český, tak německý, i národnostní politiku ČSR vůči německé menšině; proti představě „národního státu“ stavěl představu politického národa, který spojuje ústava a zákony; zároveň byl mezi prvními, kdo si všimli nebezpečí „německé revoluce“ a nacismu

• Hrdina moderní doby – kniha o T.G.Masarykovi

• Útěcha z filosofie – vyznání věrnosti trvalým hodnotám pravdy a dobra

• Dějiny filosofie – osobní vyrovnání se s celou západní filosofií

LADISLAV KLÍMA (1878 – 1928)

• spisovatel ale i filosof

• vyloučen ze všech gymnázií R-Uherska, gympl dodělal až v Uhersku

• hádky s otcem, sváděl mu manželku

• perverzní a úchylný člověk, psychické poruchy

• experimentuje se svým tělem např.- kdy jde ještě sníst buřt, kdo sní buřt rychleji, jak dlouho dokážu být opilý…

• Egodeistická filosofie- já jsem sám sobě Bohem- Ludibrionismus tak to nazývá Klíma

Ludibrionismus- svět je moje hračka a já si s ním můžu dělat, co chci
-hmota není nic a jediné co má smysl je duše a duch
-budoucnost patří silným jedincům
-smrt je překonáním nedostatků tohoto života
-nikdy nevíme, jestli tento svět je fikce nebo realita
DÍLO:
Utrpení knížete Sternenbacha - nástupce Bismarka, kníže Sternenbach, vyšinutý jedinec si vezme ošklivou Helgu za ženu, poté ji zavraždí, mrtvolu si nechá a vede s ní dialogy, jakoby byla živá. Nakonec souloží s kostrou Helgy a nakazí se od ní a zemře.
V žáru královské lásky- filmové zpracování s Ivanou Chýlkovou a Vilémem Čokem
Vteřiny věčnosti- eseje Ladislava Klímy

JAN PATOČKA (1907-1977)

• Žák Edmunda Husserla a Martina Heideggera

• zbývá se fenomenologií, filosofií dějin, českou literaturou, uměním a kulturou

• výrazně ovlivnil české myšlení, zejména v kruzích nezávislé inteligence a disentu 60. až 80. let.

• k jeho početným žákům patří mj. V. Bělohradský

• tvrdí, že při poznávání věci nám vždy zůstane něco skryto

• navazuje na myšlenkovou tradici J. A. Komenského (hodně se mu věnuje), T. G. Masaryka a E. Husserla, vyznačující se snahou o zakotvení mravního rozměru člověka ve věku, který tento rozměr popírá

• rozvinul také Platónovu myšlenku péče o duši, která je podle něho vlastním jádrem evropské identity a jedinečnost

• kritik marxismu, za komunistů nemůže učit na VŠ

• nežijeme v přirozeném světě, ale žijeme v zajatí přírodních věd- biologie, chemie, fyzika…

• největší úkol člověka je to, jak se dostat k přirozenému světu

• vytváří svůj pojem přirozeného světa jako trvajícího rámce lidské existence (ta není pouze pobýváním v přítomnosti, ale zasahuje i do budoucnosti) – hledá jeho metafyzické základy a zkoumá vzájemnou závislost a souhru lidské existence a světa

• – lidská existence prochází 3 etapami: