Filosofie 17.st

podřadil Decartovo substance jako dvě vlastnosti substance jedné

3. GOTTFRIED WILHELM LEIBNIZ

1646 - 1716

filosof z Německa, zakladatel novodobé německé filosofie

založil něco jako ústav věd (Berlínská akademie věd), kam posílal filosofy a organizoval výměny největších „mozků“ té doby mezi Německem a Ruskem

o myšlenkách víme z dopisů

byl nadaný matematik, měl náčrtky na ponorku

líbila se mu Démokritova a Brunova myšlenka, že svět je z drobných částeček, z Monád a teorii doplnil

Pluralista

Monády = jednotky které zrcadlí univermus, každá ho zrcadlí sama a každá je jiná, smysly nás klamou – jeví se nám vše jako celistvé ae ve skutečnosti jsou z monád, Body, ohraničené, silová centra, mají oduševnělý princip, každá věc je z monád – mají jasné hranice, pohybují se pomocí předzjednané harmonie (dá se představit na hodinách s kyvadlem-svorka, hodinář, harmonie) Bůh vyvtvořil nejlepší ze všech světů, monády ví co mají dělat a kde malé částečky, ze kterých je tvořen svět, každá monáda má:
1. Jednotlivé body- můžeme vidět pomocí mikroskopu
2. Energii- v každé monádě je určitá síla
3. Individualitu- každá je jedinečná (jiné vlastnosti hmot. Hustot.)
4. Každá má duši, myšlenka od Aristotela (Bůh, člověk, organika, anorganika)

Boha označuje za Pramonádu, která je rozptýlena v každé jiné monádě

Leibnizova teorie dobrého Boha = Kdyby byl Bůh zlý, kde by se na naší planetě bralo dobro?

Pojem theodicea („theodičeja“) vzniká u Leibnicze – bůh svtořil nejlepší z možných světů, chyba je svoboda kterou dal člověku

Zlo metafyzikcé (konečnost světa), fyzické (utrepní bolest) a morální(nedokonalost člověka, dělá chyby)

Svět je konečný, člověk je konečný

ANGLICKÝ EMPIRISMUS

Anglické osvícenství, 2. pol 17. stol vznik v Anglii Francie, Holandsko (cestování Johna Locka)

Osvícenství = snaha osvítit světlem vzdělanosti co největší množství obyvatel

Náboženství začíná byýt odmítáno kvůli dogmatům, chtějí vysvětlení

Prosazuje se přirozené právo, rovnost mezi občany

Lid by měl mít šanci, díky tomu že se části přirozených práv zbaví vmprospěch panovníka, odvolat ho, dobře vytvořen – Locke oddělení moci

Chtějí odloučit církev od státu, aby lidé mohli svobodně myslet a jednat

Snaha o konec absolutismu, aby lidé mohli zvolit své zástupce, podílet se na správě moci

prolíná se s psychologií, protože Empirie jsou zkušenosti

vytváření summářů/encyklopedií aby byli dostupné lidem

klade se důraz na smyslové objevování světa, protože:
1. Nejdříve vidím a slyším
2. Jsou věci, které nejdou rozumově vysvětlit, ale smysly ano

Základní myšlenka: rodíme se jako WHITE PAPER (tabula rasa = nepopsaný list), až během života ho popíšeme, vlivem okolí - toto později popřela genetika a hlubinná psychologie

„Nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech“ – John Locke

1. JOHN LOCKE
z Anglie, filosof a politolog

1632- 1734oddělil zákonodárnou moc od výkonné

byl vyhoštěn z Anglie, žil v exilu v Holandsku

komisař pro obchod a kolonii za Viléma Oranžského

podal základy pro rozdělení státní moci a deklaraci lidských práv a svobod

důležitější je to, co vidíš, než to, nad čím přemýšlíš = říká, že pro nás jsou důležitější smysly, protože bez nich by nám byl rozum k ničemu (kamiony = smysly dováží zboží do supermarketu = rozumu)

má Deistický přístup: ví, že někde nad ním je Bůh, ale tím to pro něj končí a řeší své starosti