Filosofie 18.st

3. Pokritické období

• „Jen dvě věci mě naplňují obdivem a úctou, hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně“

• 1. Část = člověk je hrozně malý oproti hvězdám, měli bychom mít pokoru oproti nim!

• 2. Část = máme v sobě mravní zákon, vůči ostatním jsme největší. Jen člověk má mravní zákon =citát, který má na hrobě, o věcech kterými se řídil po zbytek svého života

• „musel jsem zrušit vědění, abych mohl znovu objevit víru“

• chování podle mravního řádu je totožné s uznáním

i ty ostatní Němci idealisté sem patří

Německá klasická filosofie

NĚMĚCKÝ IDEALISMUS

• Idealisté

JOHANN GOTLIEB FICHTE

• Subjektivní idealista

• Syn chudých lidí, nějaký šlechtic mu umožnil studium, živil se jako učitel, vychovatel

• připomíná Descarta

• přečetl Kantovo dílo a pěšky se vydal do Královce, napsal nějakou stať, stal se jeho žákem

• kritizoval Kanta za dualismus světů (věcí o sobě a pro nás)

• jeho filozofie se nazývá FILOZOFIE JÁ –jáství základ všeho vidí v poznání sebe sama, a vytváří se NE JÁ= příroda, okolí

• filosofii si volíme podle toho jací jsme

• sám vymyslel dva způsoby poznání – vidíme věc a z ní vytváříme představu té věci (materialismus, vede k dogmatismu); druhý způsob poznání – mám představu věci a já podle ní řeknu, že existuje ta věc (vrozené idee - idealisté)

• pro Fichteho je absolutno subjektivita a činnost

• základem je myslící Já, které je činné (narozené miminko se postupně vymezí vůči svému okolí), uvědomí si existenci Nejá (přírody) výsledkem toho je obohacené Já o existenci Nejá

  • JÁ - subjekt, aktivita, absolutno, duchovní princip

  • NE JÁ – příroda, pasivita (nadání duchovna nemá příroda, omezuje nás ale i obohacuje)

• Absolutno – transcendentní absolutní čisté myslící já (obecně ta činnost, činný princip)

• Je pro něj důležitá činnost (dobro), pasivita a lenost je zlo

• příroda vychází z člověka

• člověk je výš než příroda

• dílo: Základy veškerého vědosloví (vědosloví = Kantova metafyzika)

• Řeči k německému národu: nacionalistické dílo, vzýval k mravnímu obrození

• Mravouka: o autonomní etice, základem je „žij v souladu se svým svědomím“ (vyčítal Kantovi, že se nezamýšlel nad důsledky), zabývá se i státem důležitý pocit bezpečí, myšlenka socialistického státu, pouštěl se i do ekonomických teorií (řízený dovoz a vývoz)

• spoluzakládal Berlínskou univerzitu

• zemřel na Tyfus

FRIDRICH WILHELM SCHELLING

• Objektivní idealista

• Filosofie identity

• přejímá myšlenky Fichteho

• filosofie která uznává polaritu (protipóly které se doplňují a působí proti sobě)

• příroda________prarozum_________duch (vějíř prarozumu, dva póly – příroda a duch) – mezi póly INTUITIVNÍ SKOK (intuice, říká nám co je dobře co je špatně)

• přírodou se zabývá natur filosofie (naturfilos)

• duchem se zabývá objektivní idealismus

• tyto dvě části tvoří jednotu vzájemným působením ji vytvoří

• organická část přírody je nejduchovnější částí přírody

• výtvor ducha – nejpřírodnější část ducha je umělecké dílo (hudba, malba, báseň)

• připomíná Spinosu

• JÁ a NE JÁ = obě složky jsou součástí jedné složky – propojenost = FILOZOFIE IDENTITY já a například příroda jsme v jednom celku

• duch vzešel z přírody

• příroda je víc než my