Fyzika - skripta

Neperiodické zvuky nazýváme hluk. Slyšení je doplněno vjemy, které nazýváme šum.

1. Vlastnosti zvuku

Výška tónu

je určena frekvencí. Frekvence jednoduchého tónu je absolutní výška tónu. Pro vzájemné porovnání tónů slouží relativní výška tónu.

Barva tónu

je pro každý zdroj zvuku charakteristická a je způsobena vyššími harmonickými tóny, jejich počtem, frekvencí a amplitudou.

Hlasitost

je subjektivní hodnocení. Zvukové vlnění má podobu periodických změn tlaku vzduchu. Uchem vnímáme nejmenší změny – práh slyšení. je práh bolesti.

Intenzita zvuku

je objektivní hodnocení hlasitosti zvuku: , kde P je výkon zvukového vlnění a S je plocha, kterou vlnění prochází.

Vzhledem k velkému rozsahu intenzit se používá Hladina intenzity zvuku: , kde I0 je práh slyšení (10-12 Wm-2). V praxi se používají decibely.

1. Elektrostatika

1. Elektrický náboj

Náboj jednoho coulombu projde průřezem vodiče při proudu 1A za 1s.

Měří se elektrometrem nebo přesněji měřičem elektrického náboje.

Látky, v nichž se náboj snadno přemisťuje, jsou vodiče, látky, v nichž se nepřemisťuje, jsou izolanty (dielektrika).

Existuje kladný a záporný elektrický náboj.

Elektrický náboj je dělitelný; náboj, který již nelze rozdělit se nazývá elementární náboj .

Nosiče elektrického náboje v atomu jsou protony a elektrony. Elektrický náboj protonu je kladný a náboj elektronu je záporný. Jsou to náboje elementární.

Atom je neutrální. Odpoutáli se jeden nebo více elektronů, vzniká kladný iont, připojíli se k obalu jeden nebo více elektronů, vzniká záporný iont.

V atomech kovů jsou valenční elektrony poutány slabými silami, proto se odpoutávají a vznikají volné elektrony.

Při styku dvou těles dochází k elektronování tělesa (přemísťování elektronů z tělesa na těleso). Těleso s nadbytkem n elektronů má pak záporný náboj a těleso, jemuž se elektronů nedostává má kladný náboj .

1. Zákon zachování elektrického náboje

V elektricky izolované soustavě těles je úhrnný elektrický náboj stálý. Elektrický náboj nelze vytvořit ani zničit, lze ho jen přemísťovat.

1. Coulombův zákon

Dva bodové náboje (elektricky nabitá tělesa velmi malých rozměrů) v klidu se navzájem přitahují nebo odpuzují stejně velkými silami opačného směru. , kde k je konstanta úměrnosti (závisí na prostředí: – ve vakuu asi , ε0 je permitivita vakua – – a εr je relativní permitivita prostředí – pro vakuum a přibližně pro vzduch, pro ostatní ) .

1. Elektrické pole

Elektrické pole existuje v okolí každého elektricky nabitého tělesa.

1. Intenzita elektrického pole

Intenzita elektrického pole je , kde Fe je síla působící na kladný bodový náboj Q0. Intenzita elektrického pole má stejný směr jako elektrická síla.

Siločára je myšlená čára, jejíž tečna v každém bodě určuje směr intenzity E.