Sluneční soustava

Mars oběhne okolo Slunce jednou za 1,88 pozemského roku. Rotační doba této planety je nápadně podobná rotační době naší Země, tj. 24h 34m 23s. Velmi podobný je i sklon rotační osy: u Marsu je 23° 59′ a u Země je 23° 27′. Znamená to, že rozdíly mezi ročními obdobími jsou na obou planetách podobné.

Mars má vzhledem k Zemi poměrně malou hustotu - pouze 3,9 kg.m-3. Tato skutečnost vyplývá z toho, že železné jádro zaujímá malé procento (4%) objemu planety.

Jupiter

Jupiter je pátá planeta od Slunce a první ze čtyř plynných obrů. Je největší a nejhmotnější z planet: objem je 1 300krát větší než objem Země a jeho hmotnost je dva a půlkrát větší než hmotnost všech ostatních planet dohromady. Oblaka, která Jupiter obklopují, se skládají hlavně z plynného vodíku a helia. Vnitřek planety začíná asi o 1 000 km níže, kde se vodík stává tekutým. Ještě hlouběji je vodík kovový. V srdci Jupitera je velmi žhavé horninové jádro - asi 35 000 °C.

Zvláštností Jupiteru je také to že vyzařuje dvakrát víc energie, než kolik jí přijímá od Slunce. Jupiter má také velmi silné magnetické pole. Sondy vyslané k Jupiteru mimo jiné odhalily prstence této planety.

Saturn

Saturn je šestou planetou od Slunce a druhou ze čtyř plynných obrů. Má nejméně 20 měsíců a nápadný systém prstenců. Stejně jako ostatní plynní obři se Saturn rychle otáčí a vytváří mlžné pruhy, žlutá mračna rovnoběžná s rovníkem. Vzhledem k rychlému otáčení se Saturnova rovníková oblast, stejně jako u ostatních plynných obrů, vydouvá. Ačkoli je Saturn skoro tak velký jako Jupiter, má méně než třetinu jeho hmoty. Je to jediná planeta, která má menší hustotu než voda.

Mezi největší pozoruhodnosti Saturnu patří jeho mohutné prstence. Tyto prstence jsou široké minimálně 65 000 km. Jejich tloušťka je jen několik set metrů (poměr 1 : 10 000 !). Dalekohledem lze pozorovat nápadnou mezeru , která rozděluje prstence na dvě části - vnější A a vnitřní (širší) B. Tuto mezeru lze připsat rušivým vlivům Saturnových měsíců. Prstence jsou složeny z částic, jejichž velikost se většinou pohybuje mezi 3 až 30 cm.

Uran

Uran obíhá kolem Slunce jako sedmá planeta a je třetím ze čtyř plynných obrů. Jeho kamenné jádro je obaleno pláštěm z plynů a ledu. Plášť je obklopen atmosférou obsahující metan, který dává Uranu jeho charakteristickou modrozelenou barvu. Uran leží ve vnější chladné části sluneční soustavy, kde je teplota -210°C.

Všechny planety včetně Saturnu byly známé již ve starověku. Na noční obloze jsou to jasná a snadno pozorovatelná tělesa. Uran, ačkoliv je také pozorovatelný pouhým okem, byl objeven až roku 1781.

Uran má mezi obřími planetami, k nimž ho řadíme výjimečné postavení. Osy rotace všech planet se příliš nevychylují od kolmice k rovině jejich oběžné dráhy. Osa Uranu svírá s rovinou oběžné dráhy plných 98°. Roční období na Uranu jsou vzhledem ke sklonu osy zcela extrémí a na pólech nezapadá slunce po celých 42 let (oběžná doba je 84 let).