Sluneční soustava

Neptun

Neptun je osmou planetou od Slunce a čtvrtým plynným obrem. Je stejně veliký a má stejnou strukturu jako jeho soused Uran. Jasnou modrou barvu jeho atmosféry způsobuje metan. Neptun má několik oblačných útvarů, nejnápadnější je Velká tmavá skvrna, ohromný bouřkový systém velký jako Země. Oblačné útvary se pohybují kolem planety rychlostí až 2 200 km/h, nejrychleji ve sluneční soustavě. Pod nimi je plášť z ledu a plynů a malé skalnaté jádro.

Pluto

Pluto, devátá planeta od Slunce, je studený, tmavý svět, kde Slunce vypadá jenom jako jasná hvězda na místní obloze. Pluto je menší než náš Měsíc a jeho těleso je ze směsi horniny a ledu. Má řídkou atmosféru, která se tvoří, když je planeta blízko u Slunce, ale zamrzá, když se od Slunce vzdaluje. Dráha Pluta je odkloněna od ekliptiky více, než dráhy ostatních planet a je také velmi "protažená". Jeden oběh trvá 248,5 let a asi 20 z těchto roků je Pluto blíže ke Slunci než Neptun. Tyto neobvyklé vlastnosti vedou některé astronomy k domněnce, že Pluto je možná ve skutečnosti velká planetka.

Pluto bylo objeveno až po teoretickém předpovězení její existence v roce 1930 nalezena. Teoreticky vypočtená teplota povrchu Pluta je asi -230°C. Při tak nízké teplotě již téměř všechny plyny přecházejí v pevné skupenství.

Měsíce planet

Zvláštní skupinu těles ve sluneční soustavě tvoří měsíce planet. Měsíce můžeme rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří měsíce velké - s průměrem až několik tisíc kilometrů. Tyto měsíce jsou podobného složení (nebo alespoň hustoty) jako jejich mateřské planety. Druhou skupinu tvoří měsíce malé - jejich průměr je od několika desítek do několika stovek kilometrů. Tyto měsíce se většinou nepodobají planetě, kterou obíhají - byly zřejmě zachyceny gravitačním polem planety a přinuceny k obíhání.

Planetky

Pás planetek leží mezi drahami Marsu a Jupiteru. Rozpíná se ve vzdálenosti přibližně od 1,7 do 4,0 astronomických jednotek (AU) od Slunce. V pásu jsou miliardy planetek, obvykle je mezi nimi rozsáhlý prázdný prostor. Planetky mohou být uhlíkaté, kamenné nebo kovové. Vědci se domnívají, že by se bývaly kdysi spojily a vytvořily jediné těleso, kdyby jim v tom nebránilo mocné gravitační pole Jupiteru.

Planetky jsou ve starší literatuře nazývány též asteroidy. Každá obíhá kolem Slunce po své vlastní dráze. Jejich rozměry jsou podstatně menší než rozměry planet - největší z nich Ceres (800 km), Pallas (480 km), Vesta (385 km). Všechny ostatní objevené planetky (asi 3 500 z nich má určené dráhy) jsou menší. Dráhy planetek jsou velmi různé,a to ve všech parametrech.

Meteority

Meteority jsou malá tělesa z meziplanetárního prostoru, o kterých informace získáme až tehdy, když se srazí se Zemí, proletí atmosférou a dopadnou na zem. Těmto fázím odpovídá také terminologie - v době, kdy se nalézají v meziplanetárním prostoru, se označují jako meteoroidy, při průletu atmosférou jako metory a dopadnou-li na zem, jako meteority. Jasné meteory nazýváme jako bolidy.