Sluneční soustava

Meteority nalezené na Zemi lze rozdělit na železné ( obsahují Fe, Ni) a kamenné (odpovídají složením běžným pozemským horninám).

Komety

Komety jsou tělesa , která se pohybují sluneční soustavou po velmi protažených eliptických drahách. Skládají se z jádra, které je tvořeno meteoritickými částicemi, ledem a zmrzlými plyny. Jádro komety obklopuje plynný obal - tzv. koma. Koma společně s jádrem tvoří hlavu komety, která má přibližně kulový tvar. Kolem komy se rozprostírá obal vodíku, který lze považovat za jakousi „atmosféru“. Za nejtypičtější znak komet se pokládá ohon. Ohon se tvoří u velkých komet v době kdy se přiblíží ke Slunci. Je tvořen z části prachem a z části molekulami plynů. Ohon může dosáhnout značných rozměrů (108 km).

Slunce

Nejdůležitějším tělesem a současně středem naší soustavy je Slunce. Soustřeďuje většinu hmotnosti soustavy (99,78 %) a je nejvýznamnějším zdrojem energie. Ze širšího kosmického pohledu je však Slunce běžnou hvězdou (G2). Ve srovnání s ostatními hvězdami je Slunce velmi blízko Zemi (150.106 km). Slunce má hmotnost 1,987.1030 kg (330 000 MZ), průměr 1 392 000 km (109 dZ). Z toho plyne hustota Slunce 1 410 kg.m-3 (1/4 ρZ). Gravitační zrychlení na povrchu je 273,9 m.s-2. Pokud jde o jeho polohu, leží ve vzdálenosti asi 10 kpc od středu Galaxie. Slunce oběhne tento střed jednou za 200 miliónů let. Slunce kromě tohoto pohybu rotuje také kolem své osy (27,3 dne).

Slunce je 5 miliard let stará hvězda hlavní posloupnosti. Má tvar koule o průměru asi 1,4 miliony kilometrů, složené je převážně z plynného vodíku a helia. Jaderné reakce v jeho jádru přetvářejí látku na elektromagnetické záření. To způsobuje, že Slunce svítí.