Sluneční soustava

Merkur nemá téměř žádnou atmosféru, protože jeho gravitace je příliš slabá, a je velice blízko Slunce, než aby ji u sebe udržel. Tím se pohybuje povrchová teplota na Merkuru v rozmezí od -180° do +430°C.

Obíhá po dráze s poměrně velkou excentricidou ve střední vzdálenosti 57,9.106 km. Jeho oběžná doba je 0,24 roku. Dráha Merkuru leží mezi Zemí a Sluncem. Proto se Merkur čas od času ocitne na spojnici Země - Slunce a z hlediska pozorovatele se promítá na sluneční disk. Tomuto jevu se říká přechod Merkuru přes Slunce. Dráha Merkuru je vůči ekliptice skloněna o 7°, proto nedochází k přechodu při každém oběhu. (Nejbližší přechod 14. 11. 1999)

Venuše

Venuše, obíhající kolem Slunce jako druhá planeta, je „skalnatá koule“, obklopená hustými žlutými oblaky. Tato oblaka, odrážející část slunečního světla, mají za následek, že Venuše je po Slunci a Měsíci nejjasnějším tělesem na obloze. Hustá atmosféra na Venuši způsobuje žhavé, dusné prostředí: povrchové teploty dosahují 480°C a atmosférický tlak je 90krát větší než na Zemi. Žlutou barvu mračen způsobuje kyselina sírová. Její hladina se mění, z čehož se dá soudit, že některé sopky na Venuši jsou možná dosud aktivní.

Nejbližší přechod 7. 6. 2004.

Země

Země je třetí planeta od Slunce a největší ze čtyř vnitřních planet. Její vnitřní strukturu, podobnou složení ostatních vnitřních planet, tvoří pevné kovové jádro, obklopené roztaveným kovovým vnějším jádrem a dále vrstvami roztavených, poloroztavených a pevných hornin. Podmínky na povrchu se však od ostatních planet významně odlišují. Nikde jinde není voda v kapalném stavu a kyslíková atmosféra a na žádné jiné planetě není známa existence života. Pomalý vývoj Země, trvající 4,5 miliardy let, bude dále pokračovat přirozeně i jako výsledek lidské činnosti.

Měsíc

Měsíc je jedinou přirozenou družicí Země. Je to „kamenná koule“ o průměru, který je přibližně roven čtvrtině průměru Země. Měsíc nevyzařuje vlastní světlo, ale odráží paprsky slunečního světla. Je to prašné místo bez vody a bez života. Také nemá žádnou atmosféru, protože jeho gravitace je příliš slabá, aby trvale udržela částice plynu. Měsíční povrch je zbrázděn tisíci krátery. Sopečná láva pronikla měsíční kůrou do některých největších kráterů a vytvořila moře - latinsky „Mare“.

Měsíc je těleso s průměrem 3467 km vzdálené od Země asi 384 400 km. Oběh Měsíce kolem Země trvá 27d 7h 43m (siderický měsíc), zatímco doba, která uplyne mezi dvěma stejnými fázemi (synodický měsíc), trvá vlivem pohybu dvojplanety Země - Měsíc na dráze kolem Slunce déle - 29d 12h 44m. Rotace Měsíce je vázaná, takže se k Zemi obrací stále jen jednou stranou.

Mars

Rudá planeta Mars je čtvrtá planeta od Slunce a ze všech planet se Zemi nejvíce podobá: den na Marsu trvá jen o málo déle než u nás; čtyři roční období jsou podobná pozemským, jen jsou dvakrát delší; Mars má oblaka, sopky, kaňony, hory, pouště a bílé polární čepičky, které mění svou velikost podle ročních období. Mars je vyprahlá a studená planeta, zřejmě bez života: povrch tvoří horniny a je pokryt červeným prachem, zatímco atmosféra je pro lidské bytosti řídká a jedovatá.