ZP-Posudek-studenta-gymnazia-na-specialni-teorii-relativity

Albert Einstein se narodil roku 1879 v německém městečku Ulm. Šest let poté se jeho rodina přestěhovala do Mnichova. Jelikož se Albertovu otci Hermannovi nedařilo s obchodem elektrickými přístroji, rozhodl se zkusit štěstí v Milánu. Albert měl ale v Mnichově zůstat a dokončit školu, ovšem kvůli své nezkrotné povaze a uniformitě školního systému odjel ve svých 15 letech za rodinou do Itálie. Později, v roce 1900, se po řadě neúspěchů Albertovi konečně podařilo odmaturovat v Curychu na polytechnické federální škole. Měl avšak nadále problém s uplatněním se a pro svou nezkrotnou povahu byl jako asistent profesora odmítnut. Až po dvou letech již se švýcarským občanstvím našel místo na patentovém úřadě v Bernu. Einstein zde dostal prostor pro plnohodnotnou vědeckou tvorbu, která vedla k tzv. „zázračnému roku“, kdy publikoval články o hypotéze světelných kvant a fotoelektrického jevu, o Brownově pohybu a určení rozměrů molekul a rovněž svou revoluční práci o speciální teorii relativity, se kterou se zapsal do historie fyziky v pouhých 25 letech.[1]

V letech 1911-1912 působil Einstein jako profesor na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Postupně začal přicházet na řešení problému neslučitelnosti Newtonovy gravitační teorie s jeho teorií relativity. V Curychu roku 1912 začíná Einstein uvažovat o zakřivení časoprostoru. O dva roky později přesídlil na berlínskou univerzitu a stal se ředitelem Institutu císaře Viléma. Roku 1919 byla potvrzena jeho nová vylepšená obecná teorie relativity.

Další léta prožil Einstein bádáním ve svém rodném Německu. Roku 1921 se stal členem londýnské Královské společnosti, tentýž rok byl oceněn Nobelovou cenou. S nastupujícím nacismem a s ohledem na svůj židovský původ se vědec rozhodl v prosinci roku 1932emigrovat do USA. Do svých 66 let pracoval na jednotné teorii polí v Ústavu pokročilých studií v Princetonu. I když jeho teorie podporovala jadernou explozi, Einstein sám se postavil do čela sdružení vědců, kteří byli proti vytvoření bomby. Netřeba připomínat dopis z roku 1935, který adresoval americkému prezidentovi F. D. Rooseveltovi. Byla mu rovněž nabídnuta funkce prezidenta v novém státu Izrael, on však chtěl nadále pokračovat v bádání.[2] [3]

Albert Einstein zemřel v dubnu roku 1955 v Princetonu a i když Einsteinovo dílo zůstalo nedokončeno, jeho odkaz způsobil radikální a intenzivní vývoj moderní vědy. Zaslouženě byl prohlášen časopisem TIME „Osobností století“. Speciální i obecná teorie relativity nechávají vědce po celém světě již přes sto let v neustálém úžasu.[4]

Cíl a možné využití práce

Záměrem mé práce není se snažit popsat co nejobecněji speciální teorii relativity ani ji využít jako učební materiál pro studenty fyzikálních fakult, nýbrž sám jako student gymnázia se zájmem o věc poskytnout přednášejícím průběžnou zpětnou vazbu, nastavit všem vyučujícím teoretické fyziky jakési zrcadlo a obraz o aktuální úrovni posluchačů.