ZP-Posudek-studenta-gymnazia-na-specialni-teorii-relativity

Proč zrovna tato teorie? Speciální teorie relativity (STR) naprosto změnila pohled lidí na vesmír. V tzv. newtonovské = klasické fyzice platí, že čas je univerzální všeplatnou jednotkou a prostor je vnímán jako všeprostupující éter. Avšak na základě pochybností rýsujících se již ke konci 19. století se mnoho vědců snažilo dokázat existenci něčeho jako éter. Až Einstein přišel s touto revoluční teorií a shrnul v pár rovnicích podstatu STR, kdy každý pozorovatel má vlastní čas a o univerzální jednotce už není možné mluvit. Absolutní hodnotou je pro nás všechny rychlost světla c, od které se právě odvíjí i později upravená rovnice E=mc2 poukazující na ekvivalenci energie a hmotnosti. Dala by se vyjmenovávat řada dalších neuvěřitelných objevů a využití s teorií spojených, avšak důležitá je právě tato její podstata.

Rovněž jsem si tento obor zvolil, jelikož bych chtěl teoretickou fyziku i nadále studovat. Speciální relativitu beru tedy jako takový odrazový můstek mé kariéry a dá se říct i klíč k odemčení všech dalších objevů ve sféře moderní fyziky. Samozřejmě základní vědomosti o teorii jsem měl, ale byl jsem (a stále ještě jsem) schopný se na tento fenomén dívat z pohledu lehce kritického. Jednoduše řečeno, nebral jsem ještě tuto teorii jako všeplatnou a samozřejmou. Spíš mi ukazovala novou skutečnost pohledu na svět, který jsem objevoval pomocí odborných přednášejících na vysokých školách a vědu popularizujících přednáškách. Z toho důvodu si myslím, že by pro takové erudované fyziky bylo zajímavé nahlédnout na subjekt učení očima studenta začínajícího zkoumat na poli teoretické fyziky. Učitelé by skrze mou práci mohli více porozumět právě takovýmto ještě nezkušeným studentům.

Teoretičtí fyzikové již dávno vnímají speciální relativitu i s jejími nedostatky jako soubor faktů a matematicky korektních rovnic, ale studenti doteď vyučovaní na gymnáziích a středních školách spíše fyzikou „předrelativistickou“ se těmto nově objeveným skutečnostem až s neuvěřením diví. Fyzika vyučovaná na běžných školách a klasických gymnáziích je rovněž důležitá, nedává ale studentům prostor ke vnímání vesmíru jako k souboru různých časů a dimenzí. Uvažme jen, že např. při úlohách o pohybu se počítá většinou s jediným platným časem, přitom ve skutečnosti se opravdu mohlo jednat o několik rozdílných časových linií.[5]

2. Metodika

Pro svoji práci jsem potřeboval co nejvíce různých kompaktních náhledů na problematiku. Zvolil jsem nakonec čtyři vhodné různě dlouhé přednášky vždy s trochu jiným pojetím a z jiného prostředí volně dostupné na YouTube. Každou ze zvolených přednášek jsem podrobně zhlédl a dělal si průběžně poznámky a postřehy, které posléze sloužily jako nejdůležitější výchozí body mé práce. Veškeré další doprovodné informace jsem si hledal buď na internetu, nebo v doporučených knihách a souborech.