ZP-Posudek-studenta-gymnazia-na-specialni-teorii-relativity

Přednáška se přesouvá následně do části vysvětlení funkčnosti Maxwellovy rovnice a její invariance. Tuto část bych označil za nejméně přehlednou pro laiky a začátečníky v tomto oboru. Proto se k ní nemohu nijak moc vyjadřovat. Z toho, co jsem pochopil, k invarianci je nutné do Maxwellovy rovnice dosadit nějakou substanci. S tím jsou spjaté Galileova a Lorentzova transformace pro inerciální soustavu. Pan profesor nejprve využil skalární vlnové rovnice, až poté Maxwellovy k porovnání obou transformací. Zatímco v obou rovnicích Galileova transformace poukazovala na nevyrovnanost poměrů dvou vztažných soustav, Lorentz se nejprve snažil anulovat tuto nevyrovnanost přidáním dalších souřadnic (dimenzí). Později, díky použití tzv. γ-faktoru, se podařilo Lorentzovi dosáhnout definitivní invariance. Gama-faktor je později použit i Einsteinem v rovnicích s kontrakcí délek a dilatací času, lze tedy mluvit o důkazu, že Maxwellova teorie jednak platí pro veškeré inerciální soustavy a jednak že je opravdu východiskem pro převratnou STR.

Dále pan profesor více prozrazuje o Einsteinově životě. Fakta života bez zbytečných detailů shrne a zaměřuje se zejména na rok 1905. Zdůrazňuje správný název Einsteinova díla O elektrodynamice pohybujících se těles a již na začátku shrnuje 2 principy, na nichž je celá teorie postavena. Jedná se o princip relativity (rovnoprávnost všech inerciálních soustav) a princip invariance rychlosti světla (šíření světla konstantní rychlostí vůči soustavám). Malou odbočkou přednášející navázal na proslulou rovnici E = mc2, publikovanou v krátkém článku ve stejný rok jako svou práci o speciální relativitě a pojednávající o závislosti energie na hmotnosti tělesa. Následkem tohoto objevu se zjistilo, že hmotnost radioaktivního atomu zůstává stejná i po rozpadnutí na dílčí částice. Energetický potenciál uranu 235 byl však zneužit k bombardování v Nagasaki a Hirošimě, což nelze brát jako triumf Einsteinovy teorie, ale spíše jako děsivou upomínku možného zneužití vědeckých objevů.

Konečně se pan profesor dostává k vysvětlení podstaty speciální teorie relativity, a právě zde jsou mé dosud přijímané pravdy absolutně převráceny. Vlastně celý proces sledování přednášky byl pro mě velmi objevný. To neznamená, že jsem automaticky přijímal předkládané téze, ty sloužily pouze k mému hlubšímu zamyšlení se. Fakt, že čas a prostor jsou rozdílnými parametry pro každého pozorovatele, mé myšlení nemohlo jen tak lehce zpracovat. Rychlost světla je naopak neměnnou konstantou. Einstein spisem z roku 1905, dá se říci, kompletně přepsal dosud nezpochybnitelnou newtonovskou fyziku. Tento typ fyziky byl možná účinný pro výpočet pomalých rychlostí a malých vzdáleností, ale pro další zacházení již není vhodný. Pan profesor neváhal ihned posluchače více zasvětit do základní problematiky a využil srozumitelných příkladů z knihy Co to je teorie relativity.