HWE_11-20

Netechnicky řečeno, router spojuje dvě sítě a přenáší mezi nimi data. Router se podstatně liší od switche, který spojuje počítače v místní síti. Rozdílné funkce routerů a switchů si lze představit jako switche coby silnice spojující všechna města ve státě a routery coby hraniční přechody spojující různé země.

Routování je většinou spojováno s protokolem IP, ačkoliv se stále používají i jiné, méně populární protokoly.

Obecně jako router může sloužit jakýkoliv počítač s podporou síťování a pro routování v menších sítích se často dodnes používají běžné osobní počítače, do vysokorychlostních sítí jsou však jako routery používány vysoce účelové počítače obvykle se speciálním hardwarem, optimalizovaným jak pro běžné přeposílání (forwarding) datagramů, tak pro specializované funkce jako šifrování u IPsec tunelů.

Router se používá ke spojení alespoň dvou sítí. Speciálním případem je „jednoruký“ router, který používá jednu zásuvku (port) a routuje pakety mezi virtuálními sítěmi VLAN provozovanými na této zásuvce. V mobilních ad-hoc sítích si každý počítač routuje a forwarduje sám, zatímco v metalických a optických sítích je obvykle jen jeden router pro celou broadcastovou doménu.

Routeru, který připojuje klienty k vnější sítí (typicky Internetu), se říká „okrajový router“. Router přenášející data mezi jinými routery se nazývá „vnitřní router“.

• Směrovací tabulka (též routovací tabulka) je označení pro datovou strukturu uloženou v operační paměti počítače nebo routeru sloužící pro směrování dat procházejících počítačovou sítí. Obsahuje zjednodušený obraz topologie sítě, podle které systém rozhoduje, jak naložit s přijatým nebo odesílaným datagramem. Směrovací tabulka obsahuje záznamy odpovídající použitému síťovému protokolu. Pro protokoly TCP/IP je směrovací tabulka typicky implementována jako součást jádra operačního systému.

Je vytvářena při konfiguraci síťového subsystému (obvykle při startu počítače, avšak někdy i za jeho běhu). Záznamy ve směrovací tabulce mohou být statické (tj. nastavené pokaždé stejně) nebo dynamické (měnící se podle situace v počítačové síti). Statické záznamy vytváří správce počítače a jsou typicky uloženy na pevném disku. Dynamické záznamy zařazuje (i odebírá) z/do směrovací tabulky doména nějakého směrovacího protokolu (RIP, OSPF). Při zpracování datagramu je cílová adresa porovnána se záznamy ve směrovací tabulce. Při nalezení shody je podle daného záznamu datagram zpracován.

20. HARDWARE MIKROPOČÍTAČE

• Arduino:

Arduino je v informatice název malého jednodeskového počítače založeného na mikrokontrolerech ATmega od firmy Atmel. Svým návrhem se snaží podpořit výuku informatiky ve školách a seznámit studenty s tím, jak jsou pomocí počítačů řízena různá zařízení (např. mikrovlnná trouba, automatická pračka a jiné stroje). Nejedná se tedy o počítač ve smyslu stolního počítače nebo chytrého telefonu. Nelze proto k němu snadno přímo připojit monitor ani klávesnici či myš, ale je připraven na připojení LED diod, displeje z tekutých krystalů, servomotorů, senzorů, osvětlení atd.