Hardware

V čipové sadě jsou zabudovány nejdůležitější integrované obvody. U některých počítačů tento termín obvykle označuje dva čipy na základní desce – tzv. northbridge a southbridge. Čipová sada rozhoduje, jaký procesor a operační paměť je možné k základní desce připojit. Stará se o komunikaci mezi procesorem, sběrnicemi, sloty, řadiči a dalšími součástmi na základní desce. Patice neboli socket je specializovaná elektrotechnická součástka, která slouží k mechanickému upevnění a elektrickému propojení jiných elektrotechnických součástek, přístrojů a dílů do složitějšího elektrického zařízení. Umožňují připojit k počítači další zařízení. Postupem času se vyvinul velký počet druhů. Odlišují se zejména přenosovými rychlostmi a schopnostmi napájet připojená zařízení. Na základní desce se také nachází sběrnice, což je skupina signálových vodičů, kterou lze rozdělit na skupiny řídicích, adresových a datových vodičů. Sběrnice má za úkol zajistit přenos dat a řídicích povelů mezi dvěma a více elektronickými zařízeními.

Dále se zde nacházejí porty, které slouží ke komunikaci mezi počítačem a vstupními nebo výstupními zařízeními. Port je fyzické rozhraní, ke kterému se připojuje vnější zařízení pomocí kabelu. Paralelní port je obecně název pro rozhraní, které umožňuje přenášet několik bitů (obvykle 8) současně, na rozdíl od sériového portu, kdy je vždy informace vysílána po jednotlivých bitech. Porty nalezneme v zadní části počítače. Druhy portů: USB, FireWire, DVI port, S-video, audio vstup/výstup, game port, síťový port, Infračervený port, Bluetooth. USB je druh portu, do kterého lze připojit nebo odpojit zařízení za běhu počítače. Slouží k připojení myši, tiskárny, přenosného disku, fotoaparátu, atd. Připojení je rychlé. Rozšiřující karty jsou elektronické tištěné obvody osazené elektronickými součástkami a slouží k rozšíření nebo vylepšení schopností počítače.

Procesor

Procesor je základní součástka počítače. Někdy se označuje jako centrální procesorová jednotka nebo mikroprocesor. Jedná se o součástku, která vlastně vykonává všechny strojové instrukce počítače, na základě instrukcí (programů) pracuje s vstupními daty za pomocí úložiště (operační paměť) a dalších komponent a vytváří data výstupní. Má 2 části-řadič a aritmeticko-logickou jednotku. Řadič je řídící jednotka, která řídí činnost všech částí počítače. Toto řízení je prováděno pomocí řídících signálů, které jsou zasílány jednotlivým modulům. Reakce na řídící signály, stavy jednotlivých modulů jsou naopak zasílány zpět řadiči pomocí stavových hlášení. Součástí procesoru je registr procesoru, což je malé a velmi rychlé úložiště dat, která využívá procesor při své činnosti. Výkonnost procesoru je ovlivněna šířkou slova (označuje maximální počet bitů (znaků) možných zpracovat během jediné operace, její jednotkou je bit) a taktovací frekvencí (označuje rychlost provádění instrukcí, měříme ji v hodnotách Hz, MHz, GHz). Skutečnou rychlostí procesu je kombinace taktovací frekvence a dalších jeho vlastností. V procesorech typu RISC trvala každá strojová instrukce právě jeden takt, avšak instrukce byly velmi jednoduché (např. jen sečtení dvou registrů nebo přesun z registru do paměti). Naproti tomu v procesorech typu CISC trvala každá strojová instrukce různý počet taktů (jeden až řádově desítky taktů), ale instrukce byly složitější (např. vyzvednutí operandu z paměti, sečtení s obsahem registru a uložení zpět do paměti). Proto nelze tyto dvě různé rodiny procesorů přímo porovnávat na základě taktovací frekvence. Dnes se však rozdíly mezi oběma architekturami stírají, takže díky superskalární architektuře může CISC procesor za jeden takt vykonat i několik složitých instrukcí, avšak RISC procesory mohou vykonat za takt až kolem dvanácti jednoduchých instrukcí. Byte je jednotka množství dat. Jeden byte je obvykle nejmenší objem dat, se kterým dokáže procesor najednou pracovat.