Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Hardware

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (802.89 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Dalším typem hardwarové karty je zvuková karta. Zvuková karta je rozšiřující karta počítače pro vstup a výstup zvukového signálu, ovládaná softwarově. Typická zvuková karta obsahuje zvukový čip, který provádí digitálně-analogový převod nahraného nebo vygenerovaného digitálního záznamu. Tento signál je přiveden na výstup zvukové karty6. Zvuková karta také má „line in“ konektor, do kterého je možné připojit kazetový přehrávač nebo podobný zdroj zvukového signálu. Zvuková karta tento signál digitalizuje a uloží (pomocí příslušného počítačového programu) na úložiště dat. Digitalizace se provádí pomocí vzorkování. V každém časovém intervalu se zjistí a zaznamená aktuální stav signálu neboli vzorek. Čím kratší je interval mezi vzorkováním, tím vyšší je vzorkovací frekvence, tím více vzorků bude pořízeno a tím bude výsledný záznam kvalitnější. Druhý faktor, který určuje kvalitu digitálního signálu, je počet použitých úrovní v každém ze vzorků. Nejčastěji používané vzorkovací frekvence: 11025 Hz (telefonní kvalita), 22050 Hz (rádio kvalita), 44100 Hz (CD kvalita), 48000 Hz, 96000 Hz. Počet bitů na jeden vzorek je většinou 8, 16 nebo 24. Třetí konektor, který většina zvukových karet má, se používá k přímému připojení mikrofonu. Signál z něj je možné také nahrávat na úložiště dat nebo ho jinak zpracovat (např. software na rozpoznávání hlasu nebo VoIP).

Do hardwarových karet také patří například síťová karta, která slouží ke vzájemné komunikaci počítačů v počítačové síti. Ve stolních počítačích má podobu karty, která se zasune do slotu základní desky nebo je na základní desce integrovaná. Každé síťové médium se k síťové kartě připojuje pomocí specifického konektoru, který karta musí obsahovat.

Televizní karta je zařízení umožňující sledování televizního signálu na monitoru počítače.

Umístěna je nejčastěji do slotu PCI pro PC nebo do PCMCIA v případě notebooků, řidčeji se vyskytují jako externí zařízení, která se připojují do USB. Toto zařízení slouží k příjmu Analogového TV vysílání, Digitálního pozemního vysílání DVB-T i DVB-T2, Digitálního Satelitního vysílání DVB-S i DVB-S2, tak i digitálního kabelového vysílání DVB-C i DVB-C2, Analogový tuner pomalu přestává být součástí televizních karet.

Často mají karty vstupy pro S-Video nebo pro kompozitní video.

Výhodou je u většiny modelů možnost zaznamenávání videa do souboru, který je možné dále v počítači zpracovávat. TV karta je počítačová komponenta, která je schopná přijímat televizní signál do počítače. Většina TV karet funguje jako klasická televize a ještě je možnost záznamu na pevný disk. Možnost propojení s PC je přes PCI, PCI Express nebo je možné je připojit jako externí USB zařízení. Nyní je výroba zaměřena spíše na USB zařízení. Navíc některé karty pracovaly jako grafické tak i jako TV karty, např. série ATI All-In-Wonder. Periferie

Témata, do kterých materiál patří