Sítě

TCP/IP tento problém řeší velice elegantním způsobem. Pro identifikaci služby se používá takzvaný port. Port je číslo, které je přiděleno každé síťové službě na aplikační úrovni a může nabývat hodnot od 1 do 65535. Pro službu HTTP byl dohodou stanoven port 80 a pro službu FTP port 21. Spustíme-li tedy HTTP server, přepne počítač do režimu poslouchání, ale pouze na portu 80. Žádosti o spojení na jiných portech nebudou vyřízeny. Následné spuštění FTP serveru nám způsobí další poslouchání na portu 21. Klient tedy do požadavku o spojení uvede, na jaký port se chce připojit a podle toho bude odkázán na určitý obslužný program serveru. Uvede-li číslo portu, který na serveru není obsloužen, ke spojení nedojde.

• TCP/IP je čtyřvrstvý model

Vrstva síťového rozhraní – zajišťuje fyzickou komunikaci uzlů.

Vrstva Internet – řídí synchronizaci přenosu

Transportní vrstva – rozkládá data z relační vrstvy a děli je na pakety.

Aplikační vrstva – zabezpečuje směrování a adresování paketů od zdroje, formuje data do datových rámců, které jsou potřebné pro zajištění přenosu proti chybám, umožňuje přenos jednotlivých bitů komunikačním kanálem atd.

Propojení počítačů

Kabely

kritéria: rychlost, cena, maximální délka, průměr,...

nestíněná kroucená dvojlinka (nejlevnější, pomalé, malá maximální délka), koaxiální kabel (levné, velice rozšířené, přijatelná rychlost a délka), stíněná kroucená dvojlinka (rychlá x dražší, větší průměr kabelu)

kabel ze skleněných vláken - výborné parametry

radiové spojení

telefonní linky- modem

Modem

modulace a demodulace signálu PC (digitální) x telefonní vedení (analogové), digitální telefonní sítě - pouze speciální rozhraní

typy modemů : interní (karta), externí (přípojení na sériový port), faxmodem (došle faxy jsou na disku)

Síťová karta

spojení počítače s kabelovým rozvodem

Síťové operační systémy

Klient-server: Novell NetWare, Windows NT, Unix

Peer-to-peer: Windows for Workgroups, Windows 95/98, Lantastic,…

Internet

Historie

Už od počítačového pravěku /někdy v šedesátých letech našeho století/ přemýšleli uživatelé počítačů, jak je navzájem propojit. Bylo to v době, kdy počítače byly velké asi jako dnešní kamiony. A také neuvěřitelně drahé. A to nejen počítače, ale také všechno co se k nim připojovalo nebo s nimi souviselo. Používat nejrychlejší a nejlepší z nich si mohlo dovolit jen velmi málo institucí, ale i ti uživatelé, kteří měli počítače slabší potřebovali občas použit ty rychlejší. Vznikla potřeba počítače spojovat, aby mohli uživatelé vzájemně lépe využít jejich vlastností. S postupem času přišli uživatelé na to, že často takto mohou nejen navzájem sdílet svoje počítače, ale i svoje data a přes počítač spolu komunikovat a spolupracovat. Historie se zmiňuje o dvou hlavních příčinách vzniku Internetu.