Vnitřní prostředí, tělesná voda, osmolalita

9. Vnitřní prostředí, tělesná voda, osmolalita

Živý organismus

• otevřený systém

• Komunikace se zevním prostředím

• Oboustranný transport vody, živin, minerálů, kyslíku,…

Vnitřní prostředí

• Distribuce a pohyb látek uvnitř organismu

• Základem je tělesná voda

Homeostáza - je relativní, během života je stále porušována

• Relativní stálost vnitřního prostředí

• Izoionie - stálá koncentrace minerálů

• Izohydrie - stálé pH krve

• Izotonie - stálost osmotického tlaku

Celková tělesná voda (CTV)

• Průměrně 60% celkové hmotnosti (CTH)

• Více u dětí, mužů a štíhlých jedinců

• Intracelulární tekutina (ICT) - 40% CTH

• Extracelulární tekutina (ECT) - 20% CTH

  • Intersticiální (IST) - 15% CTH

  • Intravaskulární (IVT) - 5% CTH

• Některé tělesné tekutiny nelze přesně zařadit do uvedených kategorií, příkladem je mozkomíšní mok nebo kloubní tekutina, které jsou sice extracelulární, ale složením nevyhovují IST ani IVT tekutině. Za mimořádných okolností vznikají v těle patologické tekutiny rovněž nezařaditelné, příkladem je výplň oteklého kloubu po úrazu, tekutina v dutině břišní při nádorovém onemocnění

Bilance tekutin

• Odpověď na otázku, zda je příjem a výdej tekutin vyrovnaný

• Příjem: ústy, z infuze, metabolická voda (voda, která vzniká při chemických dějích), nebulizace (metoda, při které pacient dýchá vzduch s více kyslíku)

• Ztráty: moč, zvracení, průjmy, drény, píštěle

  • Insensibilní perspirace (neviditelné odpařování vody), pocení, dýchání

  • Krvácení, z ranných ploch (popáleniny)

• Převaha příjmu tekutin nad výdejem nebo nedostatečný výdej = převodnění, hyperhydratace, tzv. pozitivní bilance tekutin

• Nedostatečný příjem tekutin = dehydratace (snížení napětí kůže, zmatenost) tzv. negativní bilance tekutin

• Optimální situace - při vyrovnané bilanci tekutin, kdy jejich příjem odpovídá výdeji

• Různé složení tělesných tekutin (bílkoviny, pH, minerály,…)

V ICT je nejvíc K+

Rozdíly koncentrací iontů a dalších látek mezi ICT a ECT (a dalšími prostory) jsou udržovány

1. Tzv. Donnanovou rovnováhou - přesun látek mezi jednotlivými prostory přes polopropustnou membránou, pasivně, po koncentračním spádu, v závislosti na velikosti molekuly

2. Pomocí iontových pump (NA+ - K+ - ATPáza) - přesun látek proti koncentračnímu spádu, za spotřeby energie (např. K+ se při svalová práci vyplavuje z buňky, po skončení se vrací pomocí Na+ - K+ - ATPázy do buňky, kde je několikanásobně vyšší koncentrace

Osmolalita

• Koncentrace osmoticky aktivních částic, které jsou rozpuštěné v jednom kg rozpouštědla (vody), bez ohledu na jejich velikost

• Osmolalita roztoku s 1 molem glukózy (malá) = osmolalitě roztoku s 1 molem vysokomolekulárního albuminu

• Osmolalita roztoku s 1 molem NaCl je 2x vyšší (disociace Na+ Cl-, tedy 2 částice)

• Osmolalita plazmy - 285 ± 10 mmol/kg

• Osmolalita moče - 50 - 1400 mmol/kg