Česká próza od 70. let 20. století do současnosti

80. léta

Malostranské humoresky - zajímavým protějškem Nerudových Povídek malostranských, realistické portréty postav a postaviček na přelomu 70. a 80. let na Malé Straně – přesvědčivé svědectví o nedýchatelné atmosféře normalizační ČSSR, důležitou roli má hospodské prostředí, kde se hlavní protagonisté pravidelně setkávají. Film 1995.

Jan Trefulka (1929)

pochází z Brna, 60. léta - redaktor Hosta do domu, v jeho dílech karikované lidské vztahy v různých epochách socialismu (50. léta i normalizace), intelektuálněji zaměřený (filozofické a mravní otázky)

80. léta

Velká stavba – román, kafkovský příběh o megalomanské (gigantické) socialistické stavbě v panenské přírodě (nesmyslnost, ekologická škodlivost, nepraktičnost stavby), zjistí se, že provoz nebude rentabilní, práce se tiše zastaví, ale dál tam proudí materiál, úředník Baumann to má prošetřit, narazí na vedoucího Rykra (bývalý soudce při politických procesech), který na stavbě zavedl polovojenský režim (např. odsoudil dělníka k smrti), Baumann odtud s hrůzou utíká, ale ze strachu vypracuje zprávu, která nakonec vede k oficiálnímu pokračování ve stavbě.

Eva Kantůrková (1930)

i novinářka, tíhne k mravním otázkám (resp. k imperativům) – ponižování lidské důstojnosti, psychický nátlak, manipulace s lidmi, kteří se nemohou bránit.

60. léta

Smuteční slavnost – lyrický, ponurý román, manželka sedláka donuceného vystěhovat se z politických důvodů v 50. letech z rodné vsi mu nyní chce vypravit pohřební průvod z jejich bývalého hospodářství (dnes zanedbaného), je silná, tvrdá, dokáže to, zároveň se chystá i pohřeb okresního tajemníka KSČ, jehož viny z 50. let vyplouvají na povrch, stejně tak i negativní vztah obyvatel k soudobé politice (zúčastní se pohřbu sedláka). Film z r. 1969 (rež. Sirový)

80. léta

Přítelkyně z domu smutku – reportážní próza o autorčině pobytu v ruzyňské věznici, kde strávila rok za údajnou souvislost s dovážením českých knih vydaných na Západě do Prahy, životní příběhy spoluvězeňkyň, poměry a vzájemné vztahy ve věznici, snaha režimu psychicky zdeptat člověka (TV seriál z 90. let)

Jiří Gruša (1938)

redaktor literárních časopisů, šíření samizdatové literatury, vazba za Dotazník, od r. 1980 v Německu, katolické kulturní zázemí; jeho texty – složité, mnohovýznamové, silně experimentální, i hra s jazykem (mnohotvárný), vytrácí se hranice mezi snem a realitou, nerespektuje chronologii času.

70. léta

Mimner aneb Hra o smraďocha – z utopické země, jejíž obyvatelé neznají emoce, jsou ovládáni krutostí, násilím, které je základem existence společnosti; degradace člověka, manipulace s lidmi v deformované společnosti – může být podobenstvím o atmosféře v totalitním Československu.

Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele – hrdina, který po srpnu 1969 nemůže sehnat zaměstnání, vyplňuje dotazník, mnohotvárný život se však do stupidních rubrik nevejde, a tak vzniká román o 8 generacích jeho rodiny, prolínání snových představ s naturalistickými výjevy z reality, které symbolizují permanentní ohrožení citů a myšlenek jedince ze strany společenského zla.