ČJ - přehled
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Odporovací – ale, avšak, nýbrž, leč, zato
Mezi jednotlivými složkami je nějaký rozpor
Nemluvila jsem s Ivanem, ale s Martinem.
Vylučovací – buď, nebo anebo, či buď-nebo, buď-anebo
V zimě nosím bundu nebo kabát.
Důsledkový – proto, a proto, tedy, a tedy, tudíž, a tudíž
Druhý členu vyplývá z významu prvního jako důsledek
Mluvil překotně, a tedy nesrozumitelně.
Základní charakter textu
Funkční prostředky užité v textu
Obecná čeština
Nadnářečí, interdialekty
Směs středočeského a ostatních nářečí, hovorové i spisovné češtiny
Mašina, flaška, von, krásnej pes, ňák, študenta, bejt, polífka, už ho znaj
Dialekt (nářečí)
teritoriálně omezené jazykové útvary více či méně odlišné od spisovného jazyka
chodské (tuto habyste buli hu nás)
hanácké (stréc vézli na vozéku móku)
ostravské (stryk ves na vusku muku; gdo chce chovať doma kury, ten nemi mjeť v plotě ďury)
Knižní – používá se spíše ve psaném projevu, v mluveném není běžný
Archaické – v jazyce mrtvá, spojená s minulostí, v současném životě nepoužívají
Expresivní jazykové prostředky
kladný/záporný citový příznak, promítá do nich postoj (šutrák, vrahoun, mrška)
Argot
Mluva lidí „na okraji společnosti“ - veškeré vulgární vyjadřování
Sykora (policista), cejcha (vysoký trestů, bagouni (drobné peníze)
Slang
Jazyk, kterým komunikují lidé stejné profese, činnosti, zájmů, společenského postavení
Studenti (koule, úča, matyka, děják)
Funkční styly
Prostě sdělovací – rozhovor, citace, (sms)
Publicistický
Novinařina, pro více lidí
Zpravodajský, beletrický
Odborný
Poučit (učebnice, výklad), rozšiřuje obzory
Slova ciz. Původy = termíny
Řečnický f. s. – mluvenou podobu, pronáší publiku, konkrétní podobu (oslovení apod.) (projev, proslov)
Umělecký – romány, knížky na úrovni umění (př. básně)
Administrativní
Dán normou (oslovení, rozloučení)
Přinést informace o údajích, kterých se týkají
„Vážený pane řediteli dovoluji si Vám oznámit…“
Slohový postupy – způsob, jak jsou texty psané
Úvahový
Popisný, charakterizační
Vyprávěcí
příběh, děj, zápletka
přímá řeč
Informační – „dovolujeme Vám oznámit, že …. a … v pátek oddají)
Výkladový – informace vzdělávacího charakteru
Slohové útvary
Zpráva
Informuje o něčem, co se stalo.
Psát objektivně, bez citového zabarvení
Důležitý je titulek – měl by zaujmout, oslovit čtenáře
Nejstručněji – co, kdy, kde, jak, s kým
Reportáž
Mísí se publicistický, odborný a umělecký směr
Titulek, tělo reportáže, stejně jako u zprávy, ale ne tak krátký, závěr žádoucí
Psát v 1. os., v rozumné míře i přímá řeč
Jazyk – hovorový, spisovný a gramatický správný
Vypravování
Úvod (expozice) – uvést do děje (aby se čtenář necítil jako v polovině hrajícího filmu)
