farma

Po sklizni Bára a Janina (fenky) vrhly devět štěňat. Po odkojení si je vzal Napoleon na půdu s tím, že se o jejich výchovu postará. Po čase se na ně zapomnělo.

Když přišla úroda jablek, všechna zvířata počítala s tím, že si je spravedlivě rozdělí. Ale prasata jim oznámila, že si je ponechají. Ostatním zvířatům to objasňoval Pištík s tím, že prasata vykonávají tu nejtěžší práci - organizují chod farmy. A to je velice náročné. Navíc prý většina zvířat jablka ani nejí a nechutná jim. A jsou prospěšná - ba přímo důležitá, pro správný růst a vývoj prasat.

Pan Jones se ovšem nemínil smířit se ztrátou farmy, proto s čeledíny a dalšími muži chtěli získat farmu zpět. To se jim ovšem díky Kulišově taktice (získané díky četbě knih o Caesarovi) nepovedlo a farma zůstala ve vlastnictví zvířat. Jen Kuliš utrpěl krvavé šrámy od kulek a jedna ovce byla zabita. Té se vystrojil důstojný pohřeb. Po chvíli se zvířata začali shánět po Molině, která kamsi zmizela. Nakonec se ukázalo, že po výstřelu se lekla a raději se ukryla.

Zvířata se rozhodla vytvořit řád "Zvíře - hrdina I. stupně", který byl ihned udělen Boxerovi a Kulišovi za neocenitelnou pomoc v boji. Zároveň byl také zaveden řád "Hrdina - zvíře II. stupně", kterým byla im memoriam (posmrtně) oceněna padlá ovce. Bitva nakonec byla pojmenována jako Bitva u kravína, protože právě z něj zaútočily zvířata ze zálohy.

Molina chodila ráno pozdě do práce a trpla záhadnými bolestmi. I přesto byla ale její chuť k jídlu více než dobrá. Lupina si chtěla promluvit s Molinou o tom, že ji viděla při hlazení sousedem. Molina zapírala, ale Lupina našla pod její slámou několik kostek cukru a různobarevné stužky. Po třech dnech Molina záhadně zmizela. Po čase přinesli holubi zprávu o tom, že ji viděli ve Wellingdonu zapřaženou ve voze, se stužkami zapletenými ve hřívě. Zvířata o ní potom už nikdy nemluvila.

V zimě zvířata plánovala na nadcházející rok. Napoleon se však s Kulišem nikdy nedovedli dohodnout, neustále stáli proti sobě.

Objevila se také myšlenka stavby větrného mlýna. Kuliš o ní prohlásil, že by mohl mlýn vyrábět elektřinu, takže by mohli mít vyhřívané stáje, elektřina by mohla pohánět různé stroje, které by jim výrazně usnadnily práci, ve stájích by mohlo být světlo a mohla by jim téci teplá a studená voda. A protože by neměli tolik práce (zastávaly by ji stroje), mohli by pracovat jen tři dny v týdnu.

Zvířátkům se to líbilo, jediný kdo k mlýnu zastával negativní postoj, byl Napoleon.

Zvířata se chodila dívat na Kulišovy nákresy na podlaze. Zvířata tomu sice vůbec nerozuměla, ale dělalo to na ně dojem. Jediný, koho nákresy nezajímaly, byl Napoleon. Ten argumentoval proti stavbě tím, že jejich cílem je zvýšit produkci jídla a ne plýtvat časem při stavbě mlýnu.