Hlavní tendence české poezie po r. 1945
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
V roce 1948 dochází ke komunistickému převratu. Jsou zakázání katoličtí básníci, surrealisté, 42, AR, Ohnice. Jde o nejhlubší totalitu, pronásledování.
LADISLAV ŠTOL
literární kritik, komunista
vydává brožuru 30 let bojů za českou socialistickou poezii – nastínil požadavky na tzv. „socialistickou poezii“. Kdo psal jinak byl zakázán. Podílel se na kampani proti Františku Halasovi. Konstantin Biebel se s tímto vývojem také nevyrovnal a skočil z okna. Sebevraždu také spáchal Jiří Frejka.
Socialistický realismus je jediná povolená tvůrčí metoda. V poezii se píše „budovatelská poezie“ = schématická (podle schématu). Hrdinou je rolník, dělník, jde o oslavu rolnické třídy, práce.
Poezie agitační, optimistická. Nízká umělecká úroveň, píše se v 1.polovině 50.let. Budovatelskou poezií nepíší renovovaní básníci. V 2.pol. 50.let dochází k odklonu od schématické poezie, vzniká skupina kolem časopisu Květen tzv. „Květňáci“:
navazují na skupinu 42.
píší poezii te všedního života
znovu objevují Jiřího Wolkera. Přesto v 50.letech Nezval píše poemu opěvující Stalina s názvem Stalin nebo Zpěv míru.
V 60.letech vstupuje do literatury nová generace v čele s Václavem Hrabětem. Vzniká tzv. „poezie písňových textů“ (Kryl, Suchý, Vodňanský). Pokračuje experimentální poezie a Vratislav Effenbergr píše poezii surrealistickou. Vznikají další básnické skupiny např. V brně „Host do domu“ - Ludvík Kundera, Oldřich Mikulášek, Jan Skácel, Milan Uhdé, Jaromír Tomeček → Hlásí se k Wolkerovi.
Vzniká skupina „Tvář“ (časopis)
působí na ni Václav Havel – předseda
po 3 letech je zakázána
zakládají novou skupinu „sešity“ - Václav Havel, Jozef Topol, Mikuláš Medek, Jiří Grůža
PŘEDSTAVITELÉ POEZIE:
František Hrubín (1910 – 1971)
Básník dramatik, prozaik, překladatel. Narodil se v Praze v rodině stavitele, za 1. sv. války žil v Posázaví – ve svých verších se k této krajině svého dětství mnohokrát vracel. Gymnázium vystudoval v Praze, PFUK a FFUK nedokončil. Pracoval jako knihovník. Mezi jeho přátele patřili – Hora, Halas, Seifert, Zahradníček.
Roku 1939 se oženil a narodil se mu syn a dcera, což odstartovalo jeho tvorbu pro děti. Po válce působil krátce na ministerstvu informací, od roku 1946 byl spisovatelem z povolání.
Z jeho iniciativy vznikl časopis Mateřídouška, který spoluredigoval, a časopis o dětské literatuře Zlatý máj.
Roku 1956 na sjezdu Čs. spis. se Seifertem otevřeně kritizoval poúnorovou politiku KSČ, což mu vyneslo zákaz publikování na vše jiné, než je tvorba pro děti.
Jeho dílo vyrůstá z protikladu život – smrt, láska – zmar, země – vesmír. Vynikající překladatel francouzské poezie (Rimbauda, Verlaine). Tvůrce umělecké poezie pro děti. Autor lyrického dramatu a lyrické prózy – nemá výrazný děj, použití dialogů, potlačený děj, monolog, city, dojmy.