Hlavní tendence české poezie po r. 1945
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Šokovaná růže (1969) – sbírka, ve které vyslovil nesouhlas se sovětskou okupací.
Agogh (1980 v Mnichově) – drsné a hořké verše reagující na normalizaci. Agogh – král lítosti a smutku, do kterého se básník stylizuje. Hledá naději v této krvavé době a nachází ji v lásce, obává se ztráty komunikace mezi lidmi a zkaženosti světa, je zde patrný odpor ke světu technické civilizace. V díle převažuje volný verš, užívá hovorové výrazy a vulgarismy.
Jan Zahradníček (1905 – 1960)
básník tragického osudu
představitel katolické poezie
Narodil se v Třebíči, nedostudoval Karlovu univerzitu, žil v Brně, stal se redaktorem. Založil katolické nakladatelství Akord. Tragický osud, jako malý kluk si poranil páteř → menšího vzrůstu. Nebyl nacista, ale neodsuzoval nástup Mnichova. Po roce 1948 byl zakázán. V roce 1951 byl zatčen a odsouzen k 13 letům vězení. V roce 195ž se eho žena a š děti otrávili houbami a umírali. Seifert se šel přimluvit k prezidentovi, aby Zahradníčka propustili. Manželka a syn přežily, dvě dcery umřeli. Za 14 dní ho opět zavřeli, ale trest mu byl snížen na 9 let. V květnu ho propustili a v říjnu umírá. V roce 66 přiznali, že proces byl nespravedlivý. Jeho syn se stal senátorem města Brna.
Sbírka Stará země – shrnutí veršů, které psal za okupace
Sbírka La Salleta – místo ve francouzských Alpách, kde se měla objevit panna Maria 2 dětem.
Básnická sbírka Znamení moci – za tuto báseň byl zatčen – vláda (víra) je jediná jistota, doba komunistů = hodina temnot. Jde o spor mezi dvěma světy víry (Kristus), totality (Stalin).
V 50.letech tvoří Seifert – např. Sbírka píseň o Viktorce – je kritikou zamítnuta – neodpovídá požadavkům doby. Až v roce 54 vydává sbírku Maminka.
Na přelomu 50/60 let vzniká tzv. „experimentální poezie“. Jozef Hyršal, Bohumila Hegerová.
Václav Hrabě (1940 – 1965)
- básník generace 60.let
Vystudoval PdFUK, ale pracoval jako dělník, knihovník, učitel, osvětlovač, zemřel tragicky - otrávil se kysličníkem uhelnatým.
Ve své tvorbě byl ovlivněn bluesovou a jazzovou hudbou, černošskou poesií, americkými beatniky a pouliční písní Gellnerovou. Z jeho básní byl patrný nesouhlas se zkomercionalizovanou společností a pokryteckou morálkou. Výrazným rysem Hrabětovy tvorby je nedůvěra ke všemu oficiálnímu. Některé Hrabětovy texty byly zhudebněny V.Mišíkem.
Jeho verše knižně vycházely až posmrtně, např. soubor Stop – time (1969). Blues v modré a bílé, Blues pro bláznivou holku.
Jozef Hanzlík
Miroslav Topinka – Krysí hnízdo