Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Hlavní tendence české poezie po r. 1945

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (107 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

21. Hlavní tendence české poezie po roce 1945 ( Holan, 50.léta, Hrubín, Kainar, generace 60.let, Hanzlík, rok 68, 70. - 80.léta, současná tvorba) ČESKÁ LITERATURA PO ROCE 1945 1945 – 1948 – 8.5.1945 – končí 2.světová válka v Evropě. Na základě mezinárodních dohod nás měla osvobodit rudá armáda. Do Prahy se vrací exilová vláda v čele s Benešem. Období parlamentní dekomracie – u nás vládne víc politických stran =období demokratizace. V únou roku 1948 Beneš přijímá demisi nekomunistů a pověřil sestavením nové vlády Gotwalda, který situaci využil a sestavil vládu ze skoro samých komunistů. 1948 – 1956– období nejhorší a nejhlubší totality. Znárodňuje se, ruší se soukromé vlastnictví, má patřit všem. Zakládají se pracovní tábory, kde jsou lidi, kteří nesouhlasí s nynějším režimem. Odpůrci jsou pronásledováni,padá železná opona (zavírají se hranice). Proces s Miladou Horákovou. Oslava práce. 1953 – zemřel Stalin + Gotwald 1956 – se v Sovětském svazu koná 20.sjezd. Nikita Chruščov vystoupil s projevem, ve kterém kritizoval Stalina. Počátek uvolňování zemí sovětského bloku, který pokračuje dál v 60.letech. 1956 – 1968– vydána květnová ústava, nastupuje Antonín Novotný. Z lágrů je většina vězňů osvobozena. Dostává se k nám západní literatura, hudba, umění. Uvolňuje se cenzura, může se cestovat. Od jara 1968 se může cestovat i na západ. Pražské jaro – Alexandr Dubček, prezidenta Novotného střídá Ludvík Svoboda =>„socialismus s lidskou tváří“ - pomocí reforem povolení drobného podnikání. Obsazují nás vojska Varšavské smlouvy (protože jdeme jinou cestou než chtěl Brežněv). Situace neměla daleko k občanské válce. Vzniká dělnictvo – rolnická vláda. Gustav Husák se dostává na post tajemníka KSČ, stává se prezidentem. 1968 – 1989 – období normalizace. Poměry se vracejí zpátky. Po roce 1968 je obrovská vlna emigrace, opakuje se zatýkání, vyhazování ze škol. Nejsou politické procesy. V 80.letech Grbačov v rusku zavádí tzv. „perestrójku“ - přestava sovětské společnosti směrem k demokracii. V roce 1977vydána Charta 77,kterou vydali vizidenti v čele s Patočkou a Havlem. Považovali „pouze dodržování lidských práv a mezinárodních úmluv“. Komunisté vymysleli antichartu. Mezi umělci, byli pozvání do národního divadla, kde byli přinuceni podepsat„antichartu“. Česká literatura po roce 1945 – 1968 Čeští básníci reagují nejprve na konec války oslavou osvobození např: Jaroslav Seifertsbírkou Přilba hlíny neboFrantišek Halassbírkou Barikáda,Vladimír Holan –Panichida, Rudoarmejci. Dále vychází sbírka básně z koncentračního táboraJosefa Čapka. Uvolňuje se cenzura a vychází verše psané „do zásuvky“.Vedoucí postavení má „generace středního věku“ (Seifert, Halas, Holan, Nezval). Novinkou je tvorba tzv. „meditativního proudu“ (Jan Kostohryz, Jan Zahradníček). Působí i několik básnických skupin: 42, RA (Ludvík Kundera), kolemčasopisů(Rudého práva, Mladé fronty, ČSM, Kulturního Kádru), Ohnice (odkaz Jiřího Ortena). Svou činnost obnovují surrealisté, experimentální poezie (Josef Miršal, Bohumila Grógerová). V roce 1948 dochází ke komunistickému převratu. Jsouzakázání katoličtí básníci, surrealisté, 42, AR, Ohnice. Jde o nejhlubší totalitu, pronásledování. LADISLAV ŠTOL literární kritik, komunista vydává brožuru 30 let bojů za českou socialistickou poezii – nastínil požadavky na tzv.„socialistickou poezii“. Kdo psal jinak byl zakázán. Podílel se na kampani proti Františku Halasovi. Konstantin Biebel se s tímto vývojem také nevyrovnal a skočil z okna. Sebevraždu také spáchal Jiří Frejka. Socialistický realismus je jediná povolená tvůrčí metoda. V poezii se píše„budovatelská poezie“ = schématická (podle schématu). Hrdinou je rolník, dělník, jde o oslavu rolnické třídy, práce. Poezie agitační, optimistická. Nízká umělecká úroveň, píše se v 1.polovině 50.let. Budovatelskou poezií nepíší renovovaní básníci. V 2.pol. 50.let dochází k odklonu od schématické poezie, vzniká skupina kolem časopisu Květen tzv.„Květňáci“: navazují na skupinu 42. píší poezii te všedního života znovu objevují Jiřího Wolkera. Přesto v 50.letech Nezval píše poemu opěvující Stalina s názvem Stalin nebo Zpěv míru. V 60.letech vstupuje do literatury nová generace v čele s Václavem Hrabětem. Vzniká tzv.„poezie písňových textů“ (Kryl, Suchý, Vodňanský). Pokračuje experimentální poezie aVratislav Effenbergr píše poezii surrealistickou. Vznikají dalšíbásnické skupiny např. V brně„Host do domu“ - Ludvík Kundera, Oldřich Mikulášek, Jan Skácel, Milan Uhdé, Jaromír Tomeček → Hlásí se k Wolkerovi. Vzniká skupina „Tvář“ (časopis) působí na ni Václav Havel – předseda po 3 letech je zakázána zakládají novou skupinu„sešity“- Václav Havel, Jozef Topol, Mikuláš Medek, Jiří Grůža PŘEDSTAVITELÉ POEZIE: František Hrubín (1910 – 1971) Básník dramatik, prozaik, překladatel. Narodil se v Praze v rodině stavitele, za 1. sv. války žil v Posázaví – ve svých verších se k této krajině svého dětství mnohokrát vracel. Gymnázium vystudoval v Praze, PFUK a FFUK nedokončil. Pracoval jako knihovník. Mezi jeho přátele patřili – Hora, Halas, Seifert, Zahradníček. Roku 1939 se oženil a narodil se mu syn a dcera, což odstartovalo jeho tvorbu pro děti. Po válce působil krátce na ministerstvu informací, od roku 1946 byl spisovatelem z povolání. Z jeho iniciativy vzniklčasopisMateřídouška, který spoluredigoval, a časopis o dětské literatuřeZlatý máj. Roku 1956 na sjezdu Čs. spis. se Seifertem otevřeně kritizoval poúnorovou politiku KSČ, což mu vyneslo zákaz publikování na vše jiné, než je tvorba pro děti. Jehodílo vyrůstá z protikladu život – smrt, láska – zmar, země – vesmír. Vynikající překladatel francouzské poezie (Rimbauda, Verlaine). Tvůrce umělecké poezie pro děti. Autor lyrického dramatu a lyrické prózy – nemá výrazný děj, použití dialogů, potlačený děj, monolog, city, dojmy. Psaní do zásuvky:Chléb s ocelí, Jobova noc. Dílo:Hirošima (1948) – básnická skladba čerpající z velkoměsta a každodennosti – blízká poesii všedního dne, psána dokumentárním stylem, autor využívá metody „filmového“ prolín

Témata, do kterých materiál patří