Ivan Klíma Moje první lásky

„Ty bys za mnou chtěl přijít, brouku?“ Pak řekla, že tedy dobře, ať přijdu. Třeba v sobotu večer. Anebo kdy budu chtít. Bydlí teď na Vinohradech v Makarenkově ulici, číslo dvacet tři, v prvním patře, v pronájmu u paní Rotterové. Jsou to takové vysoké tmavohnědé dveře, nad nimi visí kříž. Musím pořádně zazvonit, protože má pokoj až úplně vzadu za celým bytem, zvonek je tam sotva slyšet.

Po několika letech se opět setkávají a domluví si další schůzku, ale paní Rotterová dá Klímovi špatnou adresu.

PROVAZOCHODCI

Zatahal jsem za šňuru, na jejim druhem konci co si zařinčelo. V duchu jsem si přál, aby nebyli doma, a ja mohl co nejrychleji odtud odjet. Přišla mi otevřít hubená černovlasá dívka s tmavýma očima v neletně bledé tváři. Z té tváře vyrázně čněl velký čarodejnický nos. Chvíli na mě hleděla užasle, pak se usmála: už ví, zná mě přece z gotografie i z Otova vyprávění. Kromě toho měla od rána pocit, že přijde někdo koho v životě neviděla? S Otou jsme se šli projít podel řeky, zatíco jeho dívka slíbila, že připraví něco k jídlu.

• V této ukázce si můžeme všimnout popisu Otovi dívky.

Posadli jsme se a ona začala nosit jídlo. Tváře jí teď zřervenaly, a kdykoliv prošla kolem mě, zdálo se mi, že cítím žár, který z ní vychází. Chválili jsme jídlo a ona se usmívala na mě i na Otu, ale když pohledla na něho byl to jiný úsměv: prosvětlenější a usmev plny polibku. Nemohl jsem se zbavit pocitu, že tu překážím. Trčel jsem tady jako kůl v poli, jako balvan, nikdo mě to nepotřeboval. Kdybych měl alespoň děvče s kterým bych sem přijel. Proč jsem pořád sám?

• Zde si můžeme všimnout prvních pocitů Klímy ze slečny do které se časem zamiluje, už z této ukázky si můžeme všimnou, že je Klíma očarovaný.

• Podala mi ruku, když jsem jí sevřel, odpověděla mi dlouhým křečkovitým stiskem. Ota přede mnou zavřel dveře a já vyšel. Asi tři dny nato, když jsem se kvečeru vrátil z přenášky, našel jsem ve schránce dopis od ní.. Na obálce na níž chyběly znamky i adresa, bylo jen moje jméno. Roztrhl jsem obálku ještě na schodech. Je toho tolik co mi chce povědět psala, chtěla to udělat už když jsem za ní přišel, ale nebyla k tomu příležitost, pokusila se mi naznačit aspon to nejduležitější, ale není si jista, co mi vlastně strčila povědět za tu kratičkou chvíli a co mi řekla už jenom v duchu-protože v duchu se mnou rozmouvala dále.

• Zde si můžeme všimnout že po váhaní mezi Klímou a Otou má již vybrano, kde se tedy rozhodne pro Klímu

PŘEHRADA

Klíma pracuje jako mladý reportér a je vyslán napsat reportáž o vznikající přehradě na vzdáleném konci republiky. Po prohlídce stavby jde k místnímu lékaři pro injekci, protože trpí alergií. Ten mu vypráví o zdejší vesnici, přehradě a veze ho i do márnice, aby se podíval na mrtvého. Večer se pak v restauraci opět potkává se sestřičkou od doktora, s níž je i mladá učitelka Helena. Několik hodin si povídají a Klíma je pak obě doprovází domů. S Helenou se do sebe zamilují a i přes velkou vzdálenost jejich domovů se občas navštěvují. Později mu ale Helena přestává odpovídat na dopisy a o několik měsíců později mu pošle svatební oznámení.