Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Ivan Klíma Moje první lásky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (30.66 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

HRA NA PRAVDU

Klíma potká v tramvaji ženu a dohodne si s ní schůzku, na kterou ona kupodivu přijde. Chodí spolu do vináren a ona mu vypráví o svém životě. Později k ní chodí i do bytu a ona se stává jeho milenkou. Jednou se však prořekne, že zabila své dítě a on jí přestává věřit. Vymyslí proto hru na pravdu, kterou však ona nepochopí. Později zmizí, ale po letech se opět potkají v jedné hospodě. Ona mu dá svou adresu, ta je však falešná.

Spatřil jsem jen cizí dívku, ale bezpochyby to byla ona, která mě vyburcovala. Cosi z ní vycházelo, upíralo se ke mně, ačkoliv se na mě ani nepodívala, nepodívala se na nikoho z lidí ve voze. Na její poněkud široké a smavé tváři tkvěl nepřítomný výraz. Nabídla průvodčímu hrst drobných, jízdenku zastrčila do kapsičky krvavě červené blůzy. A posadila se. Něžným pohybem štíhlých prstů si uhladila na kolenou sukni osázenou květy slunečnic, vytáhla z kabelky knížku a začala si číst.

Poprvé kdy Klíma uviděl onu slečnu.¨


Spatřil jsem jen cizí dívku, ale bezpochyby to byla ona, která mě vyburcovala. Cosi z ní vycházelo, upíralo se ke mně, ačkoliv se na mě ani nepodívala, nepodívala se na nikoho z lidí ve voze. Na její poněkud široké a smavé tváři tkvěl nepřítomný výraz. Nabídla průvodčímu hrst drobných, jízdenku zastrčila do kapsičky krvavě červené blůzy. A posadila se. Něžným pohybem štíhlých prstů si uhladila na kolenou sukni osázenou květy slunečnic, vytáhla z kabelky knížku a začala si číst.

Klíma s paní Rotterovou si spolu rozuměli a po krátké známosti se z nich stávají milenci.

Líbal jsem ji, tiskl k sobě; miluju ji, opravdu ji miluju, a proto smím. Není ryba, je motýl – i motýl má šupiny, ale krásnější než ryba, a není kluzký, i když je stejně těžko k polapení. Stále jsme se líbali, ona zavřela oči a dýchala rychle.
Šeptal jsem jí, že je krásná, barevná jako duha, jako orinocký motýl morpho, takové má oči, motýlí oči, oči jako …
Zeptala se: „Ty už si chceš jít hajnout ?“
Vstala, zručnými pohyby proměnila gauč v lůžko, z jeho nitra vybalila bílé prostěradlo a čisťounké, zřejmě právě dnes povlečené peřiny. Nařídila mi, abych se otočil ; slyšel jsem, jak se skřípavě zatahovaly záclony, vzápětí zmizel hlas, který až dosud rozvážně předčítal zprávy, mihlo se ještě několik jiných hlasů, pak hrála kytara, zároveň šustila látka. Teď tedy bylo na mně, abych se svlékl. Vyklouzl jsem z kalhot, za mnou zavrzala péra gauče, ohlédl jsem se. Ležela až po bradu zahalena dekou jako ve filmu – a na židli v chumlu se válelo ženské prádlo. Pod přikrývkou mě teda čekala nahota, naprostá nahota, jíž mi bude dopřáno se dotknout; to vědomí mě bezmála zalykalo. Měl bych si ještě svléknout trenýrky, ale styděl jsem se.

Zde si můžeme povšimnout jak se slečna stává jeho milenkou a přesného popisu.

Témata, do kterých materiál patří