Ivan Klíma Moje první lásky

MOJE PRVNÍ LÁSKY

Ivan Klíma

Ivan Klíma se narodil 14.září 1931 v Praze. Je českým spisovatelem a dramatikem. Zároveň nejpřekládanější český autor. Jeho rodiče byli židovského původu a tak část dětství strávil v Terezínském koncentračním táboře. Od roku 1969 nesměl pro své politické názory u nás v Čechách publikovat, jeho tvorba i spolu s jinými spisovateli byla oficiálně zakázána. Dalšími díla byla například: Moje šílené století, Milenci na jednu noc, Velký věk chce mít též velké mordy.

Dílo je psáno v próze, literární druh epika. Jedná se o soubor povídek, které jsou vyprávěny ich formou. Vypravěčem je sám autor. Jedná se o veselé, erotické, dojímavé i nadějeplné povídky, které autor ukončil v roce 1981. Základem povídek je jednoduchý příběh

Soubor obsahuje šest povídek, ve kterých autor představuje v časové posloupnosti změny citového a milostného života mladého hrdiny v době protektorátu a 50. let.

Seznam povídek : Miriam, In camera caritatis, Má vlast, Hra na pravdu, Provazochodci, Přehrada

MIRIAM
Malý Klíma je zavřený v koncentračním táboře se svými rodiči. Každý den chodí pravidelně pro mléko a dívka, co ho nalévá mu dá mnohem větší dávku, než na jakou by měl mít nárok. To se pak ještě několikrát opakuje, vždy doprovázeno dívčiným milým úsměvem. On se do ní zamiluje, zjistí, že se jmenuje Miriam a bydlí na jeho patře. Chce ji navštívit, ale nikdy se neodhodlá zaklepat. Miriam je pak po čase k němu stejně lhostejná jako ke všem ostatním.

Když jsem před ní stanul, podívala se na mě, okamžik setrvala pohledem na mé tváři, pak se usmála. Znal jsem ji, samozřejmě, ale vlastně jsem si jí nikdy pořádně nevšiml. Měla černé vlasy a pihovatou tvář. Naklonila se opět nad svůj železňák, vzala můj hrnek, uchopila největší z odměrek, ponořila ji do nitra obrovité nádoby a pak její obsah vyprázdnila do mého hrnce. Spěšně do něho nalila ještě dvě dávky a opět se na mě usmála. Jako by mi tím úsměvem chtěla sdělit něco podstatného, jako by se mě jím dotýkala. Vrátila mi můj hrnec naplněný až po okraj a já zamumlal, že děkuji.

V této ukázce se poprvé Klíma všiml nelhostejného chováni Miriam. A také zde máme popis vzhledu Miriam.

Večer, sotva jsem zavřel oči, spatřil jsem své plamenné znamení, zářivou tvář, tentokrát však ztratila svou výhružnost a rychle nabývala povědomou podobu. Už jsem rozeznával drobounké pihy nad horním rtem, už jsem poznával ústa poněkud pootevřená do úsměvu, její mandlové oči se na mě dívaly pohledem tak zvláštním, až jsem ustrnul. Její oči na mě hleděli s láskou.
Náhle jsem pochopil smysl ohnivého znamení i smysl ohnivého znamení i smysl toho, co se zdálo.
Byl jsem zamilován.
V koutě zašelestila myš, kdesi pod námi bouchly dveře, vět však ode mě odstoupil; hleděl jsem do líbezné tváře a cítil, jak se má vlastní tvář uvolňuje, jak se má ústa usmívají.