Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Jan Neruda Povídky Malostranské

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (22,53 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

------------------ V tomto úryvku je ukázka závěrečné scény kde doktor Heribert tvrdí že muž není mrtví "Doktor Kazisvět! - Policie!" řičel řemenář, jímž byla náhle zalomcovala myšlenka na těch pět tisíc. "Doktor Kazisvět," opakovali páni radové Krojem a Mužík. Hastrman Hlavní postavy: Pan Rybář: starý justiciár, kvůli svému vzhledu dostal přezdívku Hastrman Šajvlovi: rodina dcery pana Rybáře, u které pan Rybář bydlel Stručný obsah: Pan rybář měl doma pestrou sbírku zářivých kamenů. Jednou na pana Rybáře přišli zlé časy a on chtěl prodat svou sbírku. Jenže se dozvěděl, že kameny nemají žádnou cenu. Pan Rybář je chtěl vyházet z okna, ale jeho zeď ho přesvědčil, že je bohatý, když má dceru a tři vnoučata, a že ho budou mít rádi i bez jeho bohatství. ------------------------------------------------------------------------------------------------- Na tomto úryvku jde vidět detailní charakteristika Pana Rybáře Chodil vždy s kloboukem v ruce. Ať byl sebevětší úpal mrazový nebo sluneční, nanejvýš že držel svůj nízký, ale baňatý cylindr se širokou střechou nad hlavou jako parasol. Šedivé vlasy byly hladce přičísnuty k lebce a spojovaly se vzadu v cůpek tak pevně stlačený a svázaný, ţe se ani nekýval –jeden to z nejposlednějších cůpků v Praze, uţ tenkráte byly tu jen dva nebo tři. Zelený fráček jeho, se zlatými knoflíky, měl ţivůtek jen krátký, zato byly ale šosy dlouhé a tloukly hubenou, malou postavičku páně Rybářovu do vychrtlých lýtek. Bílá vesta kryla nahnutá prsa, černé spodky šly jen po kolena, kde se svítily dvě stříbrné přazky, pak dál byly sněhobílé punčochy zas aţ k jiným dvěma stříbrným přazkám a pod těmi šouraly se velké střevíce. Byly-li ty střevíce někdy obnovovány, nevím, ale vţdycky vypadaly tak, jako by se k nim byla brala rozpraskaná kůţe se střechy nejstaršího fiakra. Suchý, špičatý obličej páně Rybářův byl ozářen věčným úsměvem. Zvláštní podívání bylo na pana Rybáře, kdyţ šel po ulici. Kaţdých dvacet kroků zůstal stát a obrátil se vpravo vlevo. ------------------------------------------------------------------------------------------------- Zde je ukázáno jak si pana Rybáře budou všichni vážit i přes to že není bohatý "Strýčku," pravil pan Šajvl hlasem pevným, ale přitom měkkým a uchopil starcovu ruku, "copak nejsme vámi bohati? Moje děti by neměly dědečka, moje žena by byla bez otce, kdybychom vás neměli. Vždyť vidíte, jak jsme kolem vás šťastni, vy jste naším požehnáním v domě Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku Hlavní postavy: pan Vorel: dobrák a šarmantní nový obyvatel Malé strany, bohužel střetnutí s xenofobním prostředím psychicky nezvládl Stručný obsah: Pan Vorel si otevřel nový krám, ale jako nový neměl mezi obyvateli důvěru. První návštěvnice jeho krámku všude rozšířila, jak je jeho krám zakouřený a nikdo k němu nechtěl chodit. Jediný pravidelný návštěvník byl žebrák Vojtíšek. Krámek začal pustnout a pan Vorel se dostal do finančních problémů. Den před vystěhováním pana Vorla zůstal krámek uzavřený, a když ho otevřela přivolaná policie, našla jeho majitele oběšeného. Hl.myšlenka: povídka ukazuje, jak tragicky může skončit člověk, když jako cizí a nově příchozí nezapadne mezi původní obyvatele. ------------------------------------------------------------------------------------------------- Dne 16. února roku 1840 a ještě několik otevřel pan Vorel svůj krupařský krám U zeleného anděla. – „Du Poldi, hörst,― pravila paní Setníkova v patře nad námi ku své slečně dceři, která šla právě do trhu a byla již venku na chodbě, „krupici kup tady u toho nového, můžem to zkusit.― Mnohý lehkovážný sobě snad pomyslí, že odevření nového krupařského krámu nebylo ani tak zvláštní událostí. Ale takovému bych řekl jen: „Ty nebohý!― nebo bych docela jen pokrčil ramenama a neřekl ničeho. ------------------------------------------------------------------------------------------------- Ukázka toho, co se stane, když se někdo bude šířit pomluvy a ostatní lidé si toho budou držet K svatému Havlu již se vyprávělo, že pan Vorel bude vystěhován a domácí pán, že z krámu udělá zase byt. Konečně, den před stěhováním, zůstal krám zavřen nadobro. Následujícího dne bylo ale před zavřeným krámem páně Vorlovým do devíti hodin zrána až do večera pořád plno lidí. Vypravovalo se, že pan domácí dal, když nemohl nikde pana Vorla nalézt, krám násilně otevřít, do ulice vypadla dole dřevěná stolice a nahoře že se vyhoup nešťastný krupař, oběšený zcela ve výši na skobě. ------------------------------------------------------------------------------------------------- Závěrečná scéna O desáté hodině přišla soudní komise a vešla do krámu domem. Sňali samovraha a pan Uhmuhl, malostranský policejní komisař, pomáhal. Sáhnul do kalmuku nebožtíkova a vyndal z něho dýmku. Držel ji k světlu a pravil: „Tak krásně nakouřenou pěnovku jsem ještě neviděl – podívejte se!

Témata, do kterých materiál patří