Kerouac Na ceste

Charakteristika doby vzniku díla

1. Politická situace

   • dílo bylo vydáno v roce 1957 (napsáno 1951), jedná se tedy o druhou polovinu 20. století

konec 2. světové války, vznik dvou světových soustav – kapitalistické a socialistické

• úsilí západoevropských zemí o vytvoření „evropského domu"

  • USA nabízí pomoc evropským zemím (Marshallův plán), politika zadržování komunismu (Trumanova doktrína), příliv inteligence do USA

  • 1952 – 61: 3. průmyslová revoluce, bohatne střední vrstva (stát blahobytu), ukončená korejská válka, ale pokračuje zbrojení, aktivizace černošského hnutí

  • globální problémy lidstva, krize hodnot na východě i západě

  • dobývání vesmíru, zbrojení a odzbrojování, koncem 80. let rozpad východního bloku

• Obecný charakter literatury

  • motivy reakce na 2. světovou válku

    • východní autoři (hlavně Rusko) – patos, černobílé vidění hrdinů, pompézní scény, politická uvědomělost

    • západní autoři – střízlivost, nepatetičnost, vystižení psychiky => působivější

    • satirické a humoristické romány, které útočily nejenom proti nepříteli, ale i proti vlastním řadám, např.: „Hlava XXII“

    • psychologická studie vnitřního světa hrdinů, např.: „Sophiina volba"

2. Kniha – Na cestě

1. Literární směr/sloh

• americká „beat generation“ bylo hnutí vnitřně různorodé

  • slovo „beat“ znamená jednak „zbitý“ či „unavený životem“ (takže vystihuje stav generace), ale stejně tak znamená „blažený“ (naznačuje tedy únik ze stavu „zbitý“)

  • termínu „beat generation“ poprvé použil předchůdce a propagátor beatniků J. C. Holmes, a to na konci 40. let

  • beatnici se vysmívali tradičním americkým hodnotám, jakými jsou bohatství, rodina, jistá loajalita či národní hrdost

  • odmítali rovněž společnost s její disciplínou, dobrými mravy, s její morálkou

  • byl to jakýsi chaotický nihilismus, můžeme říci až zmatený bezprogramový anarchismus

  • protest beatniků byl převážně negativní – nestavěli proti světu nějaký svůj vlastní ideový či akční program – snažili se jen, aby je společnost nepohltila, aby se nezařadili

    • tento protest se někdy nazývá vnitřní emigrací – oficiální svět tento postoj nebere

  • dva beatnické pojmy:

    • hipster – člověk, který se přesvědčil, že svoboda může existovat jedině mimo oblast života normální společnosti)

    • squares – lidé spořádaní, někdy překládáno jako paďouři

  • hipster se nesmí dostat do světa squares

  • skutečnosti:

    • hledání vnitřní svobody beatniků vede k různým formám anarchistické výstřednosti, jakou je šokující móda, nebo naopak odvržení jakékoliv péče o zevnějšek

    • je zde vědomá snaha docílit jakési extáze – prostředkem není jen jazzová hudba, tuláctví či rychlá jízdaautomobilem, ale rozkoš je i uměle vyvolaná narkotiky a alkoholem (s tím logicky souvisí i sexuální nevázanost)