Neruda,_Jan,_Povídky_malostranské

U tří lilií 

Autor zde popisuje překvapivý moment ze svého života, kdy se při bouřce zdržel v hostinci, v němž se 
tančilo. Upoutala jej jedna dívka s velkýma očima a bylo zřejmé, že i on upoutal ji. Celý večer ji 
pozoroval, tak viděl, jak za ní přiběhla jiná dívka. Ona pak zmizela do deště, ale za chvíli se vrátila a 
zcela lhostejným hlasem oznámila své kamarádce jako důvod své krátké nepřítomnosti, že jí právě 
umřela matka. V závěru se autor s dívkou za zuřící bouřky společně vytrácení z taneční zábavy a 
dochází k jejich tělesnému sblížení. 

Neruda, Jan: Povídky malostranské 

Svatováclavské mše 

Povídka je vzpomínkou kdy se autor nechal přes noc sám zavřít v katedrále svatého Víta. Slyšel 
legendu, že vždy o půlnoci se koná ve svatováclavské kapli mše, které se kromě všech králů a svatých 
účastní i sám svatý Václav. Jenže s přibývající pozdní hodinou jej začali sužovat hlad a chlad a do jeho 
mysli se vloudily hrůzostrašné představy o mši a vše si představoval tak živě, až se strach rozplakal. 
Pak usnul a probudil až ráno po mši, kde uviděl svoji velmi smutnou matku s tetou, u které měl přes 
noc spát. Po mši na ně počkal před vchodem a s pláčem políbil matce ruku. 

Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne Rakousko nebylo rozbořeno  
Čtyři chlapci si založili tajný „pistolový spolek“ a domluvili se, že zničí Rakousko. Vypracovali si plán 
dobytí Prahy, kterou získají pomocí praků a jedné bambitky. Všechny své peníze dali hokynáři 
Pohorákovi na střelný prach. Pohorák ale peníze od dětí propil a byl nakonec zatčen policistou, když 
nechtěl odejít z trhu. Tak zachránil Rakousko. 
 
Psáno o letošních dušičkách  
Tlustá slečna Máry zůstala starou pannou. Kdysi jí ze žertu vyznali lásku dva malostranští flamendři, 
kupec Cibulka a rytec Rechner. Když Máry odmítla pana Rechnera, odepsal jí pan Cibulka, že on s ní 
nemůže žít ve štěstí, když je jeho nejlepší přítel zoufalý. Tak oba ustoupili ze sňatku ze vzájemné 
ohleduplnosti. Slečna Máry si myslela, že ji milovali, a tak jim po jejich smrti dává každý rok na 
Dušičky věnec na hrob. Poté zajde na návštěvu ke své přítelkyni, vdově Nocarové, se kterou srovnává 
svůj smutný a osamělý život. 
 
Figurky - Idylický úryvek ze zápisek advokátního koncipienta 
Třicetiletý advokátní koncipient Krumlovský se rozhodne složit advokátní zkoušku a přestěhuje se na 
tichou Malou Stranu, aby zde mohl v klidu studovat. Ale lidé v domě – figurky – ho stále rozptylují. 
Bydlí u záletné konduktérky, jejíž milenec – nadporučík – vyzve Krumlovského na souboj kvůli 
pomluvám. Krumlovský díky rychlému překvapivému útoku, který ho naučil jeho přítel, vyhraje. 
V domě bydlí malíř Augusta, který se rád opije a potom bije svou manželku, syna Pepíka i psa. Jeho 
manželka šišlá vždy, když mají peníze. Krumlovský se rozhodne Pepíka mravně vychovat, ale nedaří se 
mu to. 
Dalším sousedem je Provazník, který rád píše anonymní dopisy. Tento podivín je rád ironický a 
každému se posmívá. Z domu nikdy nevychází, aby se nemusel setkávat s cizími lidmi. 
Pan domácí je hypochondr, který ztrácí paměť a stále někomu šlape na nohy. Má dceru Otýlii, která o 
něj pečuje. Krumlovského začne navštěvovat jeho přítel doktor Jensen, který pracuje v ústavu pro 
duševně choré. Krumlovský si myslí, že Jensen má zájem o Otýlii, a tak se do ní zamiluje i on. Když ale 
zjistí, že jeho přítel sem přichází pouze pozorovat Provazníka, který býval jeho pacientem, cit k Otylce 
vychladne.  
Krumlovský se odstěhuje do dřívějšího bytu.