Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Strakonicky_dudak

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (349 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Josef Kajetán Tyl STRAKONICKÝ DUDÁK upravil Vlastimil Peška (1999) OSOBY: OPOVĚDNÍK ŠVANDA,mladý dudák TRNKA,starý hajný DOROTKA,jeho dcera KODĚRA,rychtář ve vsi blízko Strakonic VOCILKA,vykutálený chlapík KALAFUNA,venkovský muzikant KORDULA,jeho žena FRANTÍK, HONZÍK, LIDUŠKA, DÍTĚ V KOČÁRKU,jejich děti LESANA,panovnice nad lesními pannami, polednicemi a divými ženami ROSAVA,polednice ZELENA,lesní panna BĚLENA,lesní panna ŽLUTAVA,lesní panna RŮŽENA,lesní panna DUHOVKA,lesní panna TELEGRAFISTA SLEČINKA PANÍMÁMA PES AZOR MIKULI,hoteliér v Tramtárii DULINA,vyhazovač a sklepník v Tramtárii VANIKA,služka v Tramtárii GULINARI,služka v Tramtárii POSEL KRÁLE ALENOROSE KRÁL ALENOROS,vládce Tramtárie ZULIKA,smutná princezna, jeho dcera DIVUKA,divoženka MIHULICE,divoženka nebo divomuž HOSTINSKÝ –loutka CHASNÍK 1 -loutka CHASNÍK 2 –loutka Dále lid český i tramtárijský. Rozliční hudebníci a vše, co je potřeba. Děje se v době, kdy začaly jezdit po kolejích krásné lokomotivy a vzduchem létaly balóny. obraz 1.PROLOG (Na scénu přichází hudebníci. Ladí. Světla v sále pohasínají. Po krátké ouvertuře naběhne před revuální oponu Opovědník. ) Opovědník: Milé dámy, milí páni, militér polovic, zkrátka milé publikum! Všecky vás, co zasedli jste v tuto chvíli, vítá naše teatrum! Pane kapelníku, prosím tuš!(Hudba zahraje žádané!) To co dneska vaše oko spatří, k národním skvostům patří, neb báchorka o Dudákovi ze Strakonic, nezná světa hranic! A abych v rýmu pokračoval, pak dím, že žádná krásná panna, ani žádný panic,(objeví se hlavy v revuálce) nevyhne se v komédii naší, pravých českých pranic! A jak bývá u nás zvykem, jde obvykle o nic! I co! Facka sem, facka tam! Škoda facky, která padne vedle! Jen kdyby těch peněz nebylo, co kazí náš ryzí národní charakter! Bez peněz by bylo v Čechách hej! Všade úsměv, hudba, rej! Místo toho slyšíš samé ách, a také achy! Proč má soused!? Proč nemám JÁ … ty zpropadené PRACHY! (Do posledních slov Opovědníka začíná krátká ouvertura následující písně.Hrají a zpívají všichni přítomní. Pěvecké sólo má však Opovědník..) Peníze jsou páni světa, dukát, to je pravý rek, a co někdy stovka umí, to by člověk sotva řek! Prachy! volá muž i žínka, s prázdnou rukou žádný ples, i ta boží křepelinka tluče pořád: Pět peněz! Železnice, parostroje, krámy, domy, fabriky, to teď roste jako z vody podle nové praktiky! Peníze jsou hever světa, jejich síla pravý div, bez nich marně štěstí hledáš, i kdybys byl sto let živ! (S koncem písně se všichni ukloní! uzavře prolog.) Milé dámy, vzácní páni… ééé… teď mně došla slina! Všichni: Nevadí! Opovědník: Nevadí? Potom tedy… Prolog končí, komédie začíná!(Odchází.) obraz 2.PŘED HOSPODOU (S odchodem opovědníka slyšíme za revuální oponou hádku. S gongem či úderem do činelů se revuálka otevře. Vidíme pravou nefalšovanou vesnickou pranici. Vše doprovází „dramatická“ hudba! Jak napovídá nadpis druhého obrazu, jsme na návsi před hospodou! Na jevišti není - kromě základních kulis – téměř nic. Snad pouze studna či pumpa? Rvačka je založenaspíš na komických prvcích!Tak tedy vesnická pranice!Dvě nesmiřitelné strany se perou o to, zda jsou dudy dobré pro tancovačku, či ne.Dudák Švanda a primárius Kalafuna jim k tomus malou kapelou vesele vyhrávají.Názory jsou tak „nesmiřitelné“, že se perou i dvě ženské! Panimáma a slečinka!Stranu „PROTI“ vede Vocilka. Stranu „PRO“ rychtář Koděra.) Vocilka: (pranice je na chvíli přerušena, všichni oddechují) Jakože se Vocilka jmenuju, nikdo mně nebude poučovat, co je to pořádná muzika! Já vím co se ve světě nosí! Hlavně ne, ty vaše zlořečené dudy! Koděra: On si nedá pokoj! Panimáma: A jaképak by to bylo posvícení? Koděra: Bez dud!? Strana PRO: Nikdy! Vocilka: Bez dud?! Strana PROTI: Vždycky! (A už jsou obě nesmiřitelné strany v sobě. Nutné poznamenat, že již obě strany poněkud povadly. Po chvíli opět „přestávka“.) Vocilka: (oddechuje) Řádnou muziku byste měli mít! Kalafuna: No dovol! (Dojde rázně k Vocilkovi, ten se však únavou skácí. Kalafuna odchází jako vítěz!) Koděra: (podpírá ho Švanda) My tu držíme na dudy, to je poctivá staročeská muzika! Vocilka: Že by myši utekly! Koděra: Zopakuj to! Vocilka: Že by myši utekly! Koděra: (zavelí) Hoši! Vocilka: (zavelí) Do nich! (Opět pranice. Tentokrát to však vypadá, že se spíš obě strany objímají. Jsou prostě u konce svých sil.) Vocilka: Teď se nesmí hrát (napodobí housle) vrzy vrzy vrz! Nynčko to musí chodit duva, duva, duva dej! (náznak poslední pranice) To padají TOLARY! Koděra: (chtěl dát Vocilkovi ránu – zarazí se, zarazí se všichni) TOLARY? Vocilka: Teď se vydělávají muzikou zlořečené peníze! Takový muzikant, když to umí podle nejnovější noty, smete za večer TISÍCE! Švanda: (sebou trhne) TISÍCE? Vocilka: Tisíce, povídám! Švanda: A nač takový člověk hraje? Vocilka: Nač? Nu – na ledaco – Švanda: Také na dudy? Vocilka: V době telegrafu a parního stroje na dudy? Nech se vysmát! Co by si o nás pomyslil moderní svět?(Se smíchem odchází se stranou PROTI do hospody.) Koděra: (za ním volá) Pročpak? Vždyť je to kus poctivé muziky! Dudy pocházejí z časů… Slečinka: … krále Holce, když byla za groš celá ovce! (odejde do hospody) Panimáma: Aťsi! Však ono by neškodilo, kdyby nám bylo z těch časů ještě víc zbylo než dudy! Koděra: Tak, tak! Ale ten český svět se celý převrátil a tancuje podle cizí noty! Koděra: Jakoby se doma nic neumělo! Ále! Hoši, pojďme na žbánek a pak si skočíme tu naši! Panímáma: A při dudách! Všichni: (přitakají) Tak! (odchází – spíš se vlečou) Kalafuna: (Švandovi, který tu stojí jako ve snách) Jářku, Švando, nečum tu jako sůva z nudlí a pojď! Snad někdo cvrkne desetníkem! Švanda: Kalafuno, já ti nemám dechu – mně je tuhle(sahá si na srdce),jakoby mi chtěly všechny měchy prasknout. Neslyšel jsi, že má jiný za muziku tisíce? Kalafuna: Ale jdi! I my máme dost! Hlavně, když nedělá žaludek bandurskou! Švanda: Já chci ale víc! Půl tolaru mi nestačí! Za to nemůžu Dorotce koupit ani šněrovačku! Ale já vím co udělám! Půjdu do světa a přinesu tisíce! Kalafuna:(uvidí Dorotku, která přichází a

Témata, do kterých materiál patří