Strakonicky_dudak
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Josef Kajetán Tyl
STRAKONICKÝ DUDÁK
upravil Vlastimil Peška
(1999)
OSOBY:
OPOVĚDNÍK
ŠVANDA, mladý dudák
TRNKA, starý hajný
DOROTKA, jeho dcera
KODĚRA, rychtář ve vsi blízko Strakonic
VOCILKA, vykutálený chlapík
KALAFUNA, venkovský muzikant
KORDULA, jeho žena
FRANTÍK, HONZÍK, LIDUŠKA, DÍTĚ V KOČÁRKU, jejich děti
LESANA, panovnice nad lesními pannami, polednicemi a divými ženami
ROSAVA, polednice
ZELENA, lesní panna
BĚLENA, lesní panna
ŽLUTAVA, lesní panna
RŮŽENA, lesní panna
DUHOVKA, lesní panna
TELEGRAFISTA
SLEČINKA
PANÍMÁMA
PES AZOR
MIKULI, hoteliér v Tramtárii
DULINA, vyhazovač a sklepník v Tramtárii
VANIKA, služka v Tramtárii
GULINARI, služka v Tramtárii
POSEL KRÁLE ALENOROSE
KRÁL ALENOROS, vládce Tramtárie
ZULIKA, smutná princezna, jeho dcera
DIVUKA, divoženka
MIHULICE, divoženka nebo divomuž
HOSTINSKÝ – loutka
CHASNÍK 1 - loutka
CHASNÍK 2 – loutka
Dále lid český i tramtárijský. Rozliční hudebníci a vše, co je potřeba.
Děje se v době, kdy začaly jezdit po kolejích krásné lokomotivy a vzduchem
létaly balóny.
obraz 1. PROLOG
(Na scénu přichází hudebníci. Ladí. Světla v sále pohasínají. Po krátké
ouvertuře naběhne před revuální oponu Opovědník. )
Opovědník: Milé dámy, milí páni, militér polovic, zkrátka milé publikum!
Všecky vás, co zasedli jste v tuto chvíli, vítá naše teatrum!
Pane kapelníku, prosím tuš! (Hudba zahraje žádané!)
To co dneska vaše oko spatří, k národním skvostům patří,
neb báchorka o Dudákovi ze Strakonic, nezná světa hranic!
A abych v rýmu pokračoval, pak dím,
že žádná krásná panna, ani žádný panic, (objeví se hlavy v revuálce)
nevyhne se v komédii naší, pravých českých pranic!
A jak bývá u nás zvykem, jde obvykle o nic!
I co! Facka sem, facka tam! Škoda facky, která padne vedle!
Jen kdyby těch peněz nebylo, co kazí náš ryzí národní charakter!
Bez peněz by bylo v Čechách hej! Všade úsměv, hudba, rej!
Místo toho slyšíš samé ách, a také achy!
Proč má soused!? Proč nemám JÁ … ty zpropadené PRACHY!
(Do posledních slov Opovědníka začíná krátká ouvertura následující
písně. Hrají a zpívají všichni přítomní. Pěvecké sólo má však Opovědník..)
Peníze jsou páni světa, dukát, to je pravý rek,
a co někdy stovka umí, to by člověk sotva řek!
Prachy! volá muž i žínka, s prázdnou rukou žádný ples,
i ta boží křepelinka tluče pořád: Pět peněz!
Železnice, parostroje, krámy, domy, fabriky,
to teď roste jako z vody podle nové praktiky!
Peníze jsou hever světa, jejich síla pravý div,
bez nich marně štěstí hledáš, i kdybys byl sto let živ!
(S koncem písně se všichni ukloní! uzavře prolog.)
Milé dámy, vzácní páni… ééé… teď mně došla slina!
Všichni: Nevadí!
Opovědník: Nevadí? Potom tedy… Prolog končí, komédie začíná! (Odchází.)
obraz 2. PŘED HOSPODOU
(S odchodem opovědníka slyšíme za revuální oponou hádku.