LITERATURA PRO 3. ROČNÍK

/2.1/ AVANTGARDNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY A LITERATURA 

 
   První polovina 20. století přinesla další vědecký, kulturní a společenský skok. Došlo také 
k nástupu masové kultury, která se přizpůsobovala průměrnému vkusu publika a sloužila 
především k pobavení. Prosazovala se masová média (tisk, rozhlas, film) jako zdroj infor-
mací a zábavy určené pro velké skupiny příjemců. Symbolem masové kultury se stala ki-
nematografie8, éra televize nastala až po roce 1945.   
 
   Zážitek hrůz světové války radikalizoval myšlení lidí. Po roce 1918 Evropa opouštěla tra-
diční hodnoty starého světa a snažila se změnit vše od základů. Vedle základního umělec-
kého směru realismu, přizpůsobujícího se obsahově i formálně podmínkám nové doby, se 
objevily směry s odlišnými koncepcemi. Tyto moderní směry 1. poloviny 20. století ozna-
čujeme souhrnně pojmem avantgarda.9  

8 Kinematograf vynalezli roku 1895 bratři Auguste a Louis Lumièrové.  
9 Avantgarda je z fr. avantgarde (avant = před, la garde = hlídka, stráž). Umělecké směry se tímto pojmem 
označovaly  proto,  že  v dané  době  představovaly  něco  průkopnického  či  objevného  (tedy  jakýsi  umělecký 
předvoj).  

L i t e r a t u r a   3  | 14 

   Společné znaky avantgardních směrů v umění: 

  staví se proti tradicím společenskou revoltou; 
  odmítání sociálních nespravedlností a s tím spojený příklon k extremistickým hnu-

tím (anarchismus, fašismus, komunismus); 

  kolektivismus – sdružování se do spolků a skupin; 
  inspirace vědeckými objevy, technickými vynálezy, životním rytmem a novými for-

mami  velkoměstského  života:  filmem,  jazzem,  sportem,  moderními  dopravními 
prostředky, automobily, letadly, transatlantiky, ale i exotikou dalekých krajů a zá-
mořských cest;