LITERATURA PRO 3. ROČNÍK

14  Absurdní drama je divadelní směr projevující se od 50. let 20. století. Zobrazuje nesmyslnou skutečnost; 
je založeno na ztrátě schopnosti člověka dorozumět se s okolím (prázdný jazyk znemožňuje v dialozích doro-
zumění). Více o absurdním dramatu ve čtvrtém ročníku studia.  
15 Námětem pro komedii Pygmalion byla autorovi antická pověst o sochaři Pygmalionovi, který vytvořil so-
chu krásné dívky, zamiloval se do ní a jeho láska v ní probudila s pomocí bohyně Afrodity život.  
16  Markytánka = žena, která prodává vojákům během války obvykle potraviny.  

L i t e r a t u r a   3  | 18 

/2.4/ SVĚTOVÁ PRÓZA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ  

V próze 1. poloviny 20. století můžeme sledovat dvě hlavní tendence: moderní realismus 
a experiment.  
   Moderní  realismus  20.  století,  i  když  používá  některých  ustálených  starších  postupů 
(např. popisné zachycení vnějšího světa, často staticky a izolovaně), je ve své podstatě rea-
lismem „hlubinným“. V tom spočívá jeho novost. Do zorného pole tohoto moderního rea-
lismu vstupuje stále častěji duševní a citový život člověka, skryté sociální, národní, civilizač-
ní a jiné problémy. Staví se k životu jako k pohybu, jako k procesu. Dává možnost zmocňo-
vat se reality uměleckými prostředky a jinými uměleckými proudy.  
   Druhou tendenci označujeme moderní experimentální prózou. Ubývá v ní dějovosti, je 
daleko subjektivnější, často používá ich-formy a prolínání různých časových rovin. Zatímco 
vypravěč/autor  klasického  realistického  románu  19.  století  vystupoval  v díle  jako  „vševě-
doucí“ a sám podával hodnocení příběhů, moderní próza často využívá podtextu, zamlču-
je, ponechává na čtenáři, aby domýšlel a hodnotil.  
 
   Mocným tématem prózy tohoto období byl samozřejmě obraz 1. světové války.    
 
FRANCIE   
Henri Barbusse (1873 – 1935) [anri barbis] 
    Silou bezprostředních zážitků a záznamů z fronty otřesně zapůsobil protiválečný repor-
tážní román Oheň.  Vypraveč ich-formou bezprostředně reprodukuje to, čemu byl příto-
men.  Autor  dokázal  jedinečným  způsobem  vyvolat  atmosféru  zákopů,  evokovat  obrazy 
fyzického utrpení. Román nemá jednoho ústředního hrdinu. V centru pozornosti jsou vojá-
ci, jejich představy a jednání v bitevní vřavě i v zázemí o dovolené.   
 
Romain Rolland (1866 – 1944) [romen rolan] 
   Svou  tvorbou  zasáhl  silně  do  vývoje  evropské  literatury.  Roku  1915  obdržel  Nobelovu 
cenu. Ve dvacátých letech navštívil na pozvání T. G. Masaryka Prahu.  
   Lyrická protiválečná novela Petr a Lucie se odehrává v Paříži za první světové války. Je 
vybudována na kontrastu mezi válečným běsněním a intimitou rodícího se milostného citu 
mladíka ze zámožné měšťanské rodiny Petra Aubiera k chudé dívce Lucii. Oba mladí lidé 
přestávají vnímat válku a oddávají se lásce. Když si chtějí v chrámu slíbit věčnou lásku, je 
Paříž bombardována a oni zahynou pod spadlým pilířem.   
 
Marcel Proust (1871 – 1922) [prust] 
   Představitel experimentální prózy vytvořené metodou proudu vědomí. Jejím prostřed-
nictvím čtenář vstupuje do intimního světa nálad, pocitů, prožitků a úvah hlavního hrdiny, 
který se snaží rekonstruovat minulost na základě vzpomínek.  
   Rozsáhlý román Hledání ztraceného času se skládá z několika volně spojených epizod, 
které  jsou  však  překryty  vypravěčovým  proudem  vědomí,  kterým  chce  ozřejmit  smysl