literatura starověku

Znaky antické tragédie:

čerpá téma z mytologie

hrdinové jsou odvážní a stateční nebo krutí a samolibí

většinou se odehrává konflikt se silnějšími /osudem, bohy, zákonem/

končí tragicky

jednota času, děje a místa

děj se nečlení na dějství

spojení mluveného slova, zpěvu, tance

forma: veršovaná

Řeckou tragédii proslavili tři významní dramatici:

Aischylos /525–456 př.n.l./

Je prvním světovým dramatikem, který ve svém díle řeší otázky mravní povahy / otázky cti .../ Čerpal za starých řeckých mýtů, podle nichž bohové předem každému člověku určují osud. Odpovědnost za činy předků přechází na další pokolení a vytváří sudbu / zvanou moira/, proti níž je člověk bezmocný. Z Aischylovy tvorby se dochovala jen některá dramata např. Spoutaný Prométheus, Peršané.

Nejznámější divadelní hrou je třídílná tragédie Oresteia, v níž Aischylos zpracoval látku z okruhu trójských pověstí.

Oresteia

Agamemnón, jeden z hrdinů trójské války, byl po svém návratu od Tróje do vlasti zavražděn nevěrnou manželkou Klytaimnéstrou a jejím milencem, který se chtěl zmocnit vlády. Agamemnónův syn Orestes pomstí po létech otcovo zavraždění a zabije matku i jejího milence. I když lid s jeho činem souhlasí, protože nenáviděl tyrana, Orestes je pronásledován výčitkami svědomí, a proto odchází do daleké Tauridy /Krym/, aby se před bohy očistil z viny. Ústřední postavou tragédie Oresteia je Klytaimnéstra – v první části hry se dopouští vraždy, ve druhé je za ni potrestána a ve třetí její stín burcuje bohyně pomsty, aby potrestaly jejího syna. V Aischylově pojetí Orestes vykonává spravedlivou pomstu.

Sofokles / asi 496–406 př.n.l./

I on volil většinu námětů z okruhu trójských bájí a z pověstí o thébském královském rodu. Známá tragédie je např. Král Oidipus.

Král Oidipus

Théby, kde až dosud šťastně vládl Oidipus, zachvátil mor. Bohové trestají město za to, že stále není pomstěna vražda krále Laila. Oidipus je nařčen věštcem z královraždy, a proto začne pátrat po pravdě. Marně ho varuje jeho manželka Iokasta. Oidipus se dovídá, že Laila nezavraždili lupiči, jak se myslelo, ale on sám – kdysi se setkal v horách s neznámým cizincem a v hádce ho zabil. Zjišťuje dále, že pastýř Polybos, kterého pokládal za svého otce, byl pouze jeho pěstounem, jemuž byl jako malý chlapec svěřen matkou Iokastou. Učinila tak proto, aby zmařila krutou předpověď bohů, že Laios zahyne rukou vlastního syna. Oidipus, aniž o tom věděl, nejen že zavraždil otce, ale navíc se stal manželem své vlastní matky. Po odhalení pravdy spáchá Iokasta v zoufalství sebevraždu. I Oidipus se rozhodne sám se potrestat, oslepí se a odejde do vyhnanství.

Antigona

Hrdinkou této hry je Oidipova a Iokastina dcera Antigona. Když Oidipus odešel do vyhnanství, dostali se jeho synové Eteoklés a Polyneikés do sporu o trůn. Eteoklés Polyneika vyhnal, ten však našel v cizině spojence a s cizím vojskem se vypravil proti rodnému městu. Oba bratři ve vzájemném boji zahynuli a králem se stává Kreon, jejich