literatura starověku

Antická literatura

Antickou literaturou je nazývána literatura vznikající ve starověkém Řecku a Římě.

Ve 2.tisíciletí př. n.l. se jižní část Balkánského poloostrova a četné ostrovy a ostrůvky v Egejském moři staly vlastí řeckých kmenů. Od severu chránily zemi proti nájezdu barbarů nepřístupné hory, na jihu a na východě umožňovalo moře čilý styk s vyspělými asijskými kulturami a Egyptem. Řekové vytvořili osobitou kulturu, která významně ovlivnila rozvoj evropské vzdělanosti.

Řecká literatura

Základy evropské kultury leží na antické a latinské vzdělanosti. Nejstaršími dochovanými literárními památkami řecké literatury, a tedy i letrarární tvorby evropské, jsou dva velké eposy Ilias a Odysseia. Vycházejí z historické události, která se odehrála někdy ve 12. stol. Př. Kr. Oba eposy se připisují k básníkovi HOMEROVI (konec 8. stol. Př. Kr.), psanou podobu dostaly až později.

archaické období

Epika

Nejoblíbenějším epickým literárním útvarem byly eposy.

Epos je rozsáhlá báseň, vyprávějící zpravidla pověsti o významných událostech z historie národa nebo o slavných činech národních hrdinů. Příznačným rysem vyprávění v eposu je tzv. epická šíře, jíž se dosahuje užíváním četných epitet, rozsáhlých přirovnání, popisem detailů. Původně se předávaly ústně, později písemně.

Nejznámějšími eposy tohoto období jsou Ilias a Odyssea / 8. st. př. n. l./. Jejich autorem je Homér, pravděpodobně slepý věštec, o jehož životě kolovalo mnoho pověr.

Námět obou básní je z okruhu pověstí o trojské válce. Podle báje unesl syn trojského krále Priama Paris manželku spartského krále Meneláa Helenu. Pro nejkrásnější z žen podnikli Řekové odvetnou výpravu proti Tróji. /Trója – Ilion/. Boj trval devět let se střídavým štěstím pro obě strany. Tehdy vypukl spor mezi nezranitelným bojovníkem Achillem a vůdcem řecké výpravy Agamemnonem /bratr Meneláův/ o jednu ze zajatých řeckých žen. O tomto sporu vypráví epos Ilias /líčí z desetiletého boje o Tróju pouze posledních 51 dní/.

Ilias

Vrchní velitel řeckých vojsk Agamemnon odejme Achilleovi zajatou dceru kněze Brisa, kterou dostal Achilleus od vojsk jako čestný dar z kořisti. Byla pro něj ztělesněním úcty, kterou mu prokazovalo celé vojsko. Proto její odnětí bylo pro něj velkou potupou. Achilleus uražen se odmítá zúčastnit dalšího boje.

Tak Trójané nabývají převahy a pronikají do řeckého tábora. Řekové se jej snaží usmířit, nakonec v kritické době obléká jeho přítel Patroklos Achilleův šat a chce zahnat Trójany. Je poznán a zabit Priamovým synem Hektorem. Zpráva o smrti přítele hluboce zasáhne Achillea a dává se do boje s Hektorem. Dochází k souboji na život a na smrt, nad kterým žasli i bohové, Hektor padl – byl probodnut Achilleovým oštěpem. Avšak ani Achilles se nedočkal konce války – v jednom ze střetnutí byl šípem zasažen do jediného zranitelného místa na svém těle – paty – a zemřel. Řekové nakonec dobyli Tróje lstí. Nejstatečnější bojovníci se ukryli do dřevěného koně, ostatní předstírali ústup. Trójané vtáhli koně jako kořist do města. V noci z něj Řekové vystoupili a dali světly znamení svému vojsku, kde jsou pobořeny hradby. Rozpoutal se krutý boj, v němž většina Trojanů padla. Řekové město vyplenili a vypálili. Ilias je odrazem skutečných událostí.