MO-8.-prokaryota

Virion:

• Částice viru, která je schopná infikovat buňku a množit se v ní

• Velikost virionu: 20-300 nm

• Virion obsahuje:

• Nukleovou kyselinu (= genom viru):

• zajišťuje reprodukci virionu a nese jeho genetickou informaci

• DNA obsahují živočišné viry a RNA většina rostlinných virů (NK může být jedno - i dvojřetězcová, lineární/kruhová, vcelku/segmentovaná)

  • Kapsida:

• bílkovinný obal, který obaluje a chrání nukleovou kyselinu a zprostředkovává první interakci s hostitelskou buňkou

• Složen z množství proteinových podjednotek – kapsomer (makromolekulární proteiny)

• Tyto proteiny jsou syntetizovány hostitelskou buňkou podle genetické informace viru na ribozomech buňky infikované (kapsidových proteinů může být i více – např. virus kulhavky a slintavky má 3 různé kapsidové proteiny)

  • Membránový obal:

• Je tvořen bílkovinami a fosfolipidy

• Vně kapsidu

• Antigenita (= schopnost aktivovat imunitní systém hostitele, aby začal tvořit protilátku) udělují viru virové bílkoviny.

• Pokud obal chybí viry se nazývají neobalené, pokud obal mají, pak se jedná o viry obalené

  • Enzymy:

• Nacházejí se uvnitř kapsidu některých virů

• Zahajují reprodukci

• Např. virus HIV a enzym transkriptáza – enzym umožní transkripci RNA –> DNA, tak změní genom buňky

Rozmnožování virů

Specificita (daný typ viru může infikovat jen speciální typ buněk, který má na povrchu receptory specifické pro kapsidový protein viru).

1. Vazba virionu na povrch buňky (Adsorpce)

2. Vniknutí viru do hostitelské buňky (živočišné a rostlinné viry)/ transport virové NK do hostitelské buňky (bakteriofág) (Penetrace)

3. Replikace virové NK, syntéza virových bílkovin (Eklipsa)

4. Zrání nových virionů (Maturace)

5. Uvolnění nových virionů z buňky (Eluze, lýza)

Infekce (proniknutí viru do buňky)

1. Nelytická infekce – po uvolnění nových virů se buňka uzdravuje (nezlyzovala)

2. Lytický cyklus – výsledkem množení virů je smrt hostitelské buňky, nově vzniklé viriony infikují okolní buňky => nekrotická ložiska

3. Lyzogenní (virogenní) cyklus – začlenění virové DNA do genomu hostitelské buňky (=provirus) -> latentní infekce (např. onkoviry)

+ latentní cyklus – virus do buňky pronikne; nepoškodí buňku a žije dál, ale později vlivem vnitřního nebo vnějšího faktoru virus přejde do klasického lytického cyklu a buňku zabije

Dělení infekce podle projevů

• Bez příznaků: perzistentní X latentní (opar, pásový opar)

• S příznaky: chronická (hepatitida B, AIDS) X akutní (chřipka)

Dělení virů

• Podle rozměrů virionu

  • Izomentrické – všechny viriony mají všechny rozměru stejné

  • Anizometrické – většina virů, např. vláknité viry (až stovky nm)

• Podle výskytu obalu

  • Obalené – mají membránový obal, např. HIV, virus chřipky

  • Neobalené – např. virus tabákové mozaiky

• Podle tvaru kapsid

  • Ikosaedrální symetrie – tvoří pravidelný 20-stěn (ikosaedr) – tj. rovnostranné trojúhelníky