MO-8.-prokaryota

HISTORIE VIRŮ

• 1789 – Edward Jenner – vyvinutí vakcíny proti pravým neštovicím. Aplikace viru kravských neštovic (příbuzný pravým neštovicím) malému chlapci – pozoroval, že lidé, pracující s krávami neštovicemi nikdy neonemocní. Termín vakcinace z lat. vacca – kráva

• 1879 – 1882 – Adolf Mayer – jako první experimentálně přenesl virové onemocnění (mozaiková choroba tabáku)

• 1885- Luis Pasteur – vyvinutí vakcíny proti vzteklině (použití atenuovaného=oslabeného viru vztekliny)

• 1898 – 1.pol.20.st. – Mayer, Ivanovsky, Beijerinck – rozeznání virů jako původců infekce -> definice viru jako organismus menší než bakterie (prošel bakteriologickým filtrem), který k životu potřebuje živou buňku

• 1898 – Loeffler a Frosch izolace prvního viru ze zvířete (kulhavka, slintavka)

• 1901 – poprvé izolován lidský virus – žlutou horečku (objev tzv. vektora – přenos viru z komára na člověka

• 1911 – Peyton Rous zjistil, že virus může způsobovat rakovinné bujení

Prokaryotická buňka

• Stáří 3 – 3,5 miliardy let

• Jednobuněčné organismy, zejména bakterie, sinice a prochlorofyty.

• Buňka se od buňky eukaryotické liší zejména velikostí (eukaryotická až 10x větší, než prokaryotická) a složitostí.

• Buněčná stěna prokaryot je tvořena peptidoglykany, neobsahuje chloroplasty, ani mitochondrie.

• Vyživují se autotrofně, nebo heterotrofně,podle toho se dále také dělí.

• Prokaryotické buňky nikdy netvoří funkční a tvarově diferenciované tkáně, mohou se však shlukovat do delších řetězců.

Cytoplazma:

• Viskózní koncentrovaná směs látek vyplňující vnitřní prostor buňky

• Koloidní a krystaloidní roztoky bílkovin, lipidů, cukrů a minerálních látek

• Inkluze – rezervní či odpadní látky vznikající činností buňky (glykogen, poly β – hydroxymáselná kyselina)

• Volutin (zdroj energie, zásoba a zdroj fosfátů)

• Vytváří prostředí pro metabolické pochody v buňce:

- anabolické děje = skladné

- katabolické děje = rozkladné

- mechanismus

• Aerobní (za přístupu kyslíku (fotosyntéza))

• Anaerobní (bez přístupu kyslíku; méně účinné)

• Ribozómy: proteosyntéza (volně umístěné v cytoplasmě)

Jaderná hmota – nukleoid:

• není ohraničeno jadernou membránou => NEPRAVÉ JÁDRO

• Jediná cyklická makromolekula DNA uprostřed buňky

• Jedna část napojena na plasmatickou membránu (replikace DNA a reprodukce buňky)

• Na stavbě se nepodílí histony, nevyskytují se ani introny

• je haploidní

Cytoplazmatická membrána:

• semipermeabilní membrána

• Základem fosfolipidová dvojvrsva (tzv. bimolekulární), do které vřazeny molekuly bílkovin

  • Bílkoviny uvnitř dvojvrstvy – integrální proteiny

  • Bílkoviny na vnější/vnitřní straně – periferní proteiny (na vnitřní straně více proteinů)

• Zajišťuje tok látek, energie a informací mezi buňkou a okolím

• Místo metabolických dějů (přeměna energie, fotosyntéza, syntéza lipidů,…)