Psychologie učení

předtím vůbec nevnímali

- druhy představ : 1. pamětní (vzpomínkové)- přesně reprodukují zážitek

2. fantazijní (obrazotvorné)- vytváříme relativně nové představy – odraz předmětů a jevů, které jsme nikdy nevnímali

- zvláštnosti – halucinace – představa, která je tak věrná, že je považována za skutečnost

- denní snění – může být malým únikem z reality, normální v malé míře u každého člověka

- sny – představy, které vznikají spontánně během nehlubokého spánku, Freud

Fantazie

- psychický proces, ve kterém vytváříme relativně nové představy, základem jsou vždy

zkušenosti, vjemy a paměťové představ, ale často značně pozměněné nebo zkombinované

do celků, které se ve skutečnosti nevyskytují

- druhy fantazie – rekonstrukční, tvůrčí (vytvoření nových představ), záměrná (řídí se

vědomým záměrem- vytvořit nové technické zařízení), spontánní (představy se vybavují

samy- snění)

c)myšlení a myšlenkové operace

myšlení

- poznávací proces, kterým získáváme zprostředkované a zobecňující poznání skutečnosti,

postihneme její podstatné znaky

- pomocí myšlení řešíme problémy (úlohy) novým, originálním způsobem

- myšlení je těsně spjato s řečí

-řeč – není jen prostředkem komunikace, ale i nástrojem myšlení

- verbální a neverbální

- myšlenkové operace – srovnání – prvotní forma poznání, zjišťuje podobnosti a rozdíly věcí a jevů

- analýza – myšlenkové rozdělení celku na části nebo rozlišení jeho jednotlivých vlastností

- syntéza – opak analýzy, sloučení, opětovaná skladba částí do celku, ale již je poznáním jeho zákonitostí

- abstrakce – postup, kdy vyčleňujeme podstatné a obecné vlastnosti předmětů a jevů, je součást zobecňovacího procesu

- zobecňování – spojování předmětů a jevů se společnými vlastnostmi, vytváření třídy jevů

- implikace – myšlenkové operacepžívané v matematice a logice

- indukce- jde od dílčích výsledků k závěrům obecným

- dedukce – od závěru obecného k dílčím podmínkám

- konkretizace – odhalujeme to, co je pro objekt či jev jedinečné

- intuice – schopnost bezprostředně postihnout pravdu, získat poznatek bez logické úvahy, je

opakem myšlení vědomého