Patologie - Otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Bioptické vyšetření
http://cs.wikipedia.org/wiki/Biopsie
Cíle: nosologická diagnóza, nádorová patologie (staging, grading), určení účinnosti léčby.
Vyšetření mají velký význam pro stanovení diagnózy a zjištění rozvoje nemoci a tím i pro určení léčby, nebo rozsahu operačního zákroku.
Pooperační biopsie: biopsie provádění při operaci
Biopsie je důležitá diagnostická metoda spočívající v odběru vzorku tkáně (tzv. biopreparát) z živého jedince potřebné k následnému morfologickému vyšetření (histologie nebo cytologie). Bioptické vyšetření hraje klíčovou roli v onkologii, ale i dalších medicínských specializacích.
Odběr materiálu pro bioptické vyšetření:
Operací – větší části tkáně, části orgánů nebo celé orgány
Samovolným vyloučením – (části tkání, která vyšla z dutých orgánů těla přirozenou cestou)- vykašláním, smrkáním, stolice, moč, krvácení z rodidel
Probatorní excizí (zkusmé vyříznutí) – při nejasném onemocnění pomůže vynětí části ložiska a jeho histologické vyš.
Probatorní punkcí (zkusmé nabodnutí) – např. ledviny, játra. Širší jehlou se nabodne vyšetřovaná tkáň, v jehle zůstane tkáň, která se mikroskopicky hodnotí.
Kyretáží (výškrabem) – kyretou se seškrábne sliznice a kousky tkání některých dutin (děloha, zvukovod, nosohltan, nebo chorobné ložisko v kosti)
Endoskopickou excizí (zažívací, dýchací trakt, močové cesty) – odběr části změněné sliznice přímo při endoskopickém vyšetření
Patologicko anatomická pitva
NEKROPSIE: komplexní vyšetření zemřelého skládající se z pitvy a doplňujících vyšetření (histologie).
Patologicko anatomické pitvy se provádějí u lidí zemřelých v nemocnicích. Slouží k ověření klinických závěrů, jsou nezbytnou zpětnou vazbou kliniků. Mají velký význam pro vědu, epidemiologii, statistiku i prevenci.
Pitva je druh medicínského úkonu, při kterém odborný specialista rozděluje na části mrtvé tělo. Cílem pitvy je určit příčinu smrti daného člověka, nebo pochopit tvar a funkci jednotlivých orgánů a soustav. Pitvy se používá i při výuce.
Pitva patologicko-anatomická
Patologicko anatomická pitva, též patologická pitva, je prováděna na oddělení patologické anatomie lékařem atestovaným v oboru patologie. Patologicko-anatomická je prováděna zejména na zemřelých v nemocnicích, jejichž úmrtí bylo více či méně očekávané. Patologicko-anatomická pitva slouží především jako vnitřní kontrolní mechanizmus zvyšující kvalitu lékařské péče (zvláště u pacientů, kteří se podrobili operaci nebo invazivním vyšetřovacím postupům). Během pitvy se ověřuje správnost a úplnost klinické diagnózy, respektive klinických diagnóz. Zajímavé nálezy se pak obvykle prezentují na nemocničních klinicko-patologických seminářích. Počet patologicko anatomických pitev klesá, protože se zvyšuje kvalita vyšetřovacích metod, které vyřeší diagnostické nejasnosti již za života zemřelého a pitva není nutná. Někdy se zamítavě staví k pitvě i příbuzní zemřelého.