Patologie - Otázky ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Posmrtný chlad: jedná se o vyrovnávání teploty mrtvého těla s okolím
Posmrtné skvrny: následkem zemské gravitace dochází k poklesu krve v cévách, barva je většinou modrofialová, níže uložené orgány jsou více naplněné krví
Posmrtná difuse tekutin: dochází k prosakování tekutin do tkání s následním uvolněním tkaninových struktur a výsledkem je macerace
Posmrtná difuse plynů: jedná se hlavně o působení sirovodíku ze střev na okolní tkáně a orgány, dochází k proměně hemoglobinu na verdhemoglobin, který je zelenosivé barvy
Posmrtní vysychání: nastává v místě, kde je kůže porušena a vzniká pergamenový vzhled kůže
2/ enzymatické: posmrtní ztuhlost, posmrtní srážení krve, posmrtná autolýza, hniloba
Posmrtní ztuhlost: vzniká ve svalstvu tváře a postupuje kaudálním směrem, v rovnaném směru i mizne. Vzniká uvolněním a následným nedostatkem ATP, který je nutný k relaxaci svalových vláken.
Posmrtní srážení krve: vzniká denaturací bílkovin v odumřelých buňkách s následným uvolněním tkaninové trombokinázy. Vznikají posmrtné krevní sraženiny, které jsou červené nebo i jantarové barvy. Vznikají hlavně v srdci.
Posmrtná autolýza: nejdříve vzniká v místech nejvyšší koncentrace proteolytických enzymů
/ GIT, játra, pankreas /. Dochází ke ztrátě bazofilie cytoplazmy buněk a změnám v buněčných jádrech.
Změny jádra: 1. pyknóza : jádro se svrašťuje a tmavne
2. karyolýza : chromatin se štěpí a louhuje
3. karyorexa : celé jádro se rozpadá na drobné fragmenty
Hniloba: nastává vplyvem baktérií, které se nacházejí v těle, posmrtně se množí a pronikají do tkání, které jsou autolyticky změněny.
-nekróza, gangréna, atrofie, dystrofie
Nekróza
Odumření buněk nebo tkání v živém organismu. Projevuje se morfologickými změnami na buňkách a tkáních, které vznikají jako následek odumření.
Příčiny nekrózy:
Nedostatečné zásobení krve kyslíkem způsobené nedostatečným přívodem okysličené krve.
Fyzikální příčiny
Mechanické
Záření
Tepelné (spáleniny, omrzliny)
Chemické příčiny
Toxiny mikrobů, virů
Fermenty (např. u náhlé hemoragické nekrózy slinivky břišní)
Pyknóza: zmenšení jádra a zhuštění chromatinu
Karyorhexis: rozpadnutí jádra na drobné fragmenty
Karyolýza: rozpuštění jádra
Podle makroskopického vzhledu:
Koagulační: např. infarkt myokardu, ložisko nekrózy zkalené, jílovité barvy, v okolí výrazné překrvení tmavočervené barvy
Kazeifikační: bělavé ložisko maltové konzistence. „zesýrovatění“
Kolikvační: Malacie, ložisko rozměklé, dochází až ke zkapalnění. Nekróza mozkové a míšní tkáně.
Částečná nekróza: v každém orgánu je vmezeřené vazivo, které je méně citlivé na nedostatek kyslíku. Např. v jádrech parenchymové buňky zanikají, buňky vaziva zůstávají a tvoří jakousi kostru, po které se šíří regenerované jaterní buňky, aby nahradily buňky nekrotické.