12. Pracovní právo

Vznik pracovního poměru

Pracovní poměr vzniká:

1. na základě pracovní smlouvy – reálná smlouva

2. jmenováním – u omezeného okruhu vedoucích zaměstnanců (§33, odst. 3 ZP)

Podstatné náležitosti pracovní smlouvy

1. druh práce,

2. místo výkonu práce,

3. den nástupu do práce

Písemná forma je předepsána

Zkušební doba – může být sjednána v délce max. 3 měsíce nebo u vedoucích zaměstnanců max. 6 měsíců

Diskriminace

Zásada zákazu přímé a nepřímé diskriminace zaměstnance, z důvodů pohlaví, sexuální orientace, rasy, etnického původu, barvy pleti, občanství, jazyka, věku, náboženství, majetku, politického smýšlení, členství v politické straně, členství v odborové organizaci, mateřství, smýšlení.

(Diskriminace = jiný přístup k jedné skupině než k jiné nebo k celku)

Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance

1. Povinnosti zaměstnavatele

   • Zákaz diskriminace (z důvodu těhotenství, rodičovství, sexuální orientace apod.)

   • Ochrana osobních práv zaměstnance (nedotknutelnost osoby, soukromí, důstojnosti apod.)

   • Ochrana osobních údajů zaměstnanců

   • Povinnosti zaměstnavatele a zástupců zaměstnanců (odborové organizace, rady zaměstnanců apod.)

2. Povinnosti zaměstnanců pracovat řádně podle svých sil a schopností

• Pracovat řádně podle svých sil a schopností

• Plnit pokyny nadřízených v souladu s právními předpisy

• Využívat pracovní dobu a výrobní prostředky

• Dodržovat právní předpisy vztahující se k jeho práci

• Chránit majetek zaměstnavatele

• Nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele

• a další

Odbory

Odbory jsou ze zákona oprávněny k zastupování zaměstnanců a zaměstnankyň při prosazování jejich potřeb a zájmů. Mohou pomoci při řešení případných konfliktů a problémů v práci. Poskytují bezplatné právní poradenství a v krajním případě i právní zastupování při pracovněprávních sporech.

Odbory jsou v souladu s Listinou základních práv a svobod a zákoníkem práce zástupcem zaměstnanců. Odborům náleží u zaměstnavatele právo na

• informace (např. o ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele)

• projednání (např. při stanovení výše náhrady majetkové škody zaměstnance)

• kontrolu (např. nad stavem pracovních podmínek a BOZP)

• spolurozhodování (např. při vydávání plánu čerpání dovolené)

• kolektivní vyjednávání a uzavírání kolektivních smluv.

Odbory jednají jménem pracovníků, které zastupují, pokud jednají se zaměstnavatelem v otázkách vlastních pracovních podmínek (např. úprava pracovní doby, odměňování), nebo státem (typicky na Tripartitě), například ohledně výše mezd nebo pracovních podmínek.

Druhy pracovního poměru

• hlavní – je uzavřen v jednosměnném, dvousměnném, vícesměnném nebo nepřetržitém provozu na dobu určitou nebo neurčitou,

• vedlejší – je nad rámec hlavního pracovního poměru, vznikne dohodou, smlouvou,

• souběžný – vznikne uzavřením smlouvy nebo dohody s více zaměstnavateli – tyto pracovní poměry jsou rovnocenné.