18. Krizove rizeni
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Krizové řízení – vymezení pojmů, orgány krizového řízení (zák. 240/2000 Sb.) a krizové plány, krizový štáb kraje - účel, složení, použití; Komunikace v krizových situacích -charakteristika, prostředky sloužící ke krizové komunikaci, vnitřní a vnější krizová komunikace, činnost centra krizové komunikace (CKK)
charakteristika:
je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností, prováděných v souvislosti s řešením krizové situace
orgány krizového řízení:
Vláda:
ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost
zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací
v době trvání Nouzového stavu – může nařídit evakuaci osob, zákaz pobytu a vstupu osob na vymezených místech, přemisťování osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody
Ministerstva a jiné správní úřady:
zajišťují připravenost na řešení krizových situací - zřizují pracoviště krizového řízení, zpracovávají plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací
Správní úřady – organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva, rozhodují o činnostech k řešení krizových situací
Ministerstvo vnitra:
sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení, provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstvech a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situací
Hejtman – zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací, řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků, zřizuje a řídí Bezpečnostní radu kraje, zřizuje a řídi krizový štáb kraje, při stavu nebezpečí oprávněn nařídit – evakuaci, pracovní povinnost, hlášení přechodné změny pobytu osob, zákaz vstupu, pobytu
Hasičský záchranný sbor - zpracovává krizový plán kraje, vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení, plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra
Starosta obce s rozšířenou působností – zajišťuje připravenost právního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací – zřizuje a řídí bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, plní úkoly stanovené hejtmanem
Bezpečnostní rady:
Bezpečnostní rada kraje je ustanovena ze zákona v každém kraji, má nejvíce 10 členů, které jmenuje hejtman.
Bezpečnostní rada obce je ustanovena na základě určení příslušné obce, jako obce, která má rozpracovat část krizového plánu kraje, toto určuje HZS kraje, má nejvíce 8 členů, jmenuje starosta